Bezprostředně po otřesu začalo prověřování následků v dole. Do akce byli zapojení záchranáři, kteří slouží přímo na šachtě a z ostravské základny vyjel kompletní výjezd báňské záchranné služby. Cesta záchranářů na důlní pracoviště není jednoduchá a podle okolností může trvat i několik desítek minut. Stejně tak následně trvá i transport zraněných na povrch a teprve poté cesta do nemocnice.
V tomto případě byli zranění horníci, s ohledem na jejich počet a rozsah poranění, postupně rozvezeni do různých nemocnic. Nejvážnější letecky do Fakultní nemocnice v Ostravě. Několik jich ošetří například i v karvinské a havířovské nemocnici. Nejdéle trvalo vyproštění těla zemřelého 48letého horníka, které bylo při otřesu zasypáno.
OKD později uvedlo, že k otřesu došlo v porubu v hloubce přibližně 1 100 metrů. Vlivem toho přišel o život jeden zaměstnanec české národnosti a na povrch bylo následně vyvezeno 10 zraněných horníků.
Později odpoledne policie informace upřesnila. V části dolu, kde k neštěstí došlo, byly dočasně přerušeny práce, než bude potvrzeno, že je pracoviště bezpečné.
Důl ČSM ve Stonavě, který tvoří dvě šachty Sever a Jih, je poslední činný v regionu. V souvislosti s energetickou krizí byla těžba prodloužena do roku 2025.
Otřesy nejsou na Karvinsku výjimečné a čas od času je lidé pociťují, když se napětí uvolní v menší hloubce a seismická vlna se šíří zemským povrchem.
Záchvěv zaznamenali lidé nejen poblíž dolů ve Stonavě nebo Karviné, ale také v Havířově a okolí. Nejčastěji jej popisují jako krátké zhoupnutí podlahy v bytech nebo kancelářích.
Důlní otřesy způsobuje těžba
Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.
Podívejte se na reportáž o konci těžby v Dole Lazy v Orlové
Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti. Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.
Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.
Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.
Podívejte se na video, jak to vypadá v Dole ČSM ve Stonavě
