Hlavně kvůli nedostatku srážek ubývalo v minulých letech na rybníce Štěpán volné vodní hladiny, břehy zarůstaly a zhoršovaly se podmínky pro hnízdění ptáků. Zároveň ubývalo ryb a ztrácela se rozmanitost, protože některé rostlinné druhy ustoupily těm dominantnějším. Z rybníka se postupně stával mokřad. A to byly impulzy pro to, aby se s přírodní rezervaci zařazenou mezi evropsky významné lokality NATURA 2000, něco začalo dělat. V roce 2015 vznikl nápad, jak tuto lokalitu zachránit.
Ivona Kneblová, vedoucí Oddělení ochrany přírody a krajiny, SCHKO Poodří: “Agentura ochrany přírody tento rybník sleduje už asi 30 let a viděli jsme, jak se mění v mokřadní charakter. Předmětem ochrany je ale rybník a tento je jeden z nejlepších v MS kraji, takže jsme ho chtěli nějakým způsobem zachránit. Společně s kolegou botanikem Lukavským jsme vymysleli, jak to celé nastavit, aby to fungovalo. Tento rybník je specifický tím, že je nebeský a nemá přítok a na něj navazují cenné mokřady. Pro nás to byla velká výzva, připravit návrh projektu, plán péče, který projektant zpracuje.”
Jiří Mižďoch, vedoucí střediska Dolní Benešov, Rybářství Hodonín: “Na začátku byl rybník, který vlivem klimatických změn trpěl nedostatkem vody, takže docházelo k zazemňování rybníka, chov ryb tak nebyl úplně možný. Osm let se na tom pracovalo a dnes tady stojíme a je to velmi potěšující pohled.”
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: “Byla to poměrně dlouhá doba, muselo všechno připravit a vykomunikovat. Majitel nejdříve nechtěl o projektu slyšet, ale když viděli projekt, tak šli tomu naproti a teď jsou rádi. A jak u každého jiného projektu jsme museli plánovat tak, abychom neublížili těm druhům, které tady sídlili. Velmi se dbalo na to, aby se nezasahovalo v době, kdy rozmnožují obojživelníci, takže to musely být klidová období. Třeba piskoř pruhovaný, to byl jeden z takových zvláštních okamžiků, kdy se tady z toho dna musely ryby vyzdvihnout a přenést jinam, aby se jim neublížilo.”
Celý projekt spočíval v odtěžení sedimentů, upraveny byly břehy rybníka a v jeho bezprostřední blízkosti byly vyhloubeny tůně. Vznikly dva nové ostrovy pro hnízdění ptáků a želvy bahenní, která se v této oblasti přirozeně vyskytuje. Součástí projektu bylo i opatření, které má zabránit ničení ptačích snůšek divokými prasaty.
Adrian Czernik, biolog: “Před celou stavbou jsme dělali monitoring a zjistili jsme, že ty původní ostrovy navštěvují hodně prasata a ty sežraly všechno, co mohly, včetně mláďat i vajec ptáků, kteří tam hnízdili. Prasata jsou velmi dobří plavci, takže není problém si pro potravu zaplavat. Takže jsou tam využity gabionové sítě. Jsou v nich vyřezané otvory, abychom věděli jak na ně reagují ptáci. Máme tam fotopasti a už teď víme, prasata se tam určitě nedostávají.”
Toto antipredační opatření je v rámci republiky unikátní a jeho fungování budou biologové sledovat. Úspěšnost revitalizace bude posuzovat také monitoring rostlin a živočichů.
Ivona Kneblová, vedoucí Oddělení ochrany přírody a krajiny, SCHKO Poodří: “První efekt je velice dobrý. Rybník se bude vyvíjet. První rok vypadá nádherně, potom se to stabilizuje. Zatím jsme maximálně spokojeni a uvidíme, jakým směrem se bude rezervace vyvíjet, ale nastartováno je to velmi dobře. Je tu spousta chráněných druhů rostlin, jako kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí, za rybníkem je louka s orchidejemi, velmi vzácné rákosiny, které jsou velmi důležitým ekosystémem pro ptáky.”
Adrian Czernik, biolog: “Nové vybudované ostrovy jsou udělány pro racky, kterých v ČR ubývá. Původní ostrovy využívají aktivně husy. Tím, že tady je regulovaný chov ryb, je tady velké množství obojživelníků a pro ně se dělaly tůňky.”
Zdeňka Němečková Crkvenjaš, radní MS kraje pro životní prostředí: “Po dobu tří let teď budeme sledovat jak se tady daří hospodařit, udržovat biodiverzitu a budeme sledovat také náš pilotní projekt, tzn. gabionové sítě, které jsme natáhli kolem ostrovů tak, aby se zabránilo divokým prasatům poškozovat snůšky vajec vodních vajec. To tady byl poměrně velký problém. Takže máme ještě co dělat a já se těším na výsledky a doufám, že se osvědčí i ty sítě a my ten projekt budeme moct předat dál.”
Obnovená volná vodní hladina má nyní plochu 15 hektarů. Rozsáhlý projekt za více než 36 milionů korun financoval Moravskoslezský kraj z evropských zdrojů.
