Tomáš Ondraszek, jednatel SMOLO CZ: "Zbytky z kuchyně nepatří do směsného odpadu, přesto tvořily jeho velkou část. Loňská analýza, kterou jsme provedli na našem sběrném dvoře za přítomnosti úředníků, potvrdila, že průměrná černá nádoba v hutnickém městě obsahuje kromě dalších využitelných komodit vysoké procento gastroodpadu, který zbytečně končil na skládce."
Po půl roce trvání projektu se dá říct, že obyvatelé Třince ho přijali a poctivě třídí. Díky informační kampani a dodatečným polepům nádob se také daří snižovat množství sáčků nebo jiných nežádoucích příměsí v obsahu. Jakýkoliv nevhodný materiál musí být při vstupu do technologie bioplynové stanice vytříděn a do procesu dále nevstupuje. Množství vytříděného gastroodpadu mírně roste.
Tomáš Ondraszek, jednatel SMOLO CZ: "Každý týden uchráníme před skládkováním jen od občanů Třince 2 až 2,5 tuny kuchyňských zbytků z domácností. Pro město je to výhodnější, protože státem určené poplatky za uložení na skládku stále rostou. Kromě ekonomické stránky má třídění zbytků z kuchyní nezpochybnitelný etický a ekologický kontext, kdy prošlé jídlo nebo jeho zbytky slouží k výrobě energie a digestát z bioplynky se pak vrací do přírody jako hnojivo."
Svoz gastroodpadu je zaveden v městských částech a na sídlištích, z okrajových části venkovského typu se dál sváží zelený bioodpad do kompostárny. Nádoby na kuchyňské zbytky mají utěsněné víko zabraňující šíření pachu a na rozdíl od klasických hnědých popelnic nemají větrací dírky. Pravidelně se vymývají.