Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Zbytky jídel z domácností v Třinci slouží k výrobě energie

Celkem 35 tun kuchyňského odpadu z třineckých domácností bylo za půl roku uchráněno před skládkováním a předáno bioplynové stanici v Horní Suché. Záměr třídit a dál zpracovávat zbytky jídel z domácnosti vyplynul z provedené analýzy směsného komunálního odpadu. Do projektu společnosti SMOLO se pak zapojil třinecký magistrát.

Tomáš Ondraszek, jednatel SMOLO CZ: "Zbytky z kuchyně nepatří do směsného odpadu, přesto tvořily jeho velkou část. Loňská analýza, kterou jsme provedli na našem sběrném dvoře za přítomnosti úředníků, potvrdila, že průměrná černá nádoba v hutnickém městě obsahuje kromě dalších využitelných komodit vysoké procento gastroodpadu, který zbytečně končil na skládce."

Po půl roce trvání projektu se dá říct, že obyvatelé Třince ho přijali a poctivě třídí. Díky informační kampani a dodatečným polepům nádob se také daří snižovat množství sáčků nebo jiných nežádoucích příměsí v obsahu. Jakýkoliv nevhodný materiál musí být při vstupu do technologie bioplynové stanice vytříděn a do procesu dále nevstupuje. Množství vytříděného gastroodpadu mírně roste.

Tomáš Ondraszek, jednatel SMOLO CZ: "Každý týden uchráníme před skládkováním jen od občanů Třince 2 až 2,5 tuny kuchyňských zbytků z domácností. Pro město je to výhodnější, protože státem určené poplatky za uložení na skládku stále rostou. Kromě ekonomické stránky má třídění zbytků z kuchyní nezpochybnitelný etický a ekologický kontext, kdy prošlé jídlo nebo jeho zbytky slouží k výrobě energie a digestát z bioplynky se pak vrací do přírody jako hnojivo."

Svoz gastroodpadu je zaveden v městských částech a na sídlištích, z okrajových části venkovského typu se dál sváží zelený bioodpad do kompostárny. Nádoby na kuchyňské zbytky mají utěsněné víko zabraňující šíření pachu a na rozdíl od klasických hnědých popelnic nemají větrací dírky. Pravidelně se vymývají.

Nahlásit chybu


K tématu




ČOS - Speciální servis s.r.o. - pracoviště Nádraží
Frýdek-Místek
od 19 500 do 22 000 Kč/měsíc

Detail

WC Servis s.r.o., Ostrava
Ostrava
od 40 000 do 50 000 Kč/měsíc

Detail

ČP Guarding, s.r.o., Ostrava (Wattova)
Ostrava
od 22 000 do 28 000 Kč/měsíc

Detail
Zbytky jídel z domácností v Třinci slouží k výrobě energie
Vydáno 3. září 2023 11:26, Celý MS kraj, Jiří Cileček
Celkem 35 tun kuchyňského odpadu z třineckých domácností bylo za půl roku uchráněno před skládkováním a předáno bioplynové stanici v Horní Suché. Záměr třídit a dál zpracovávat zbytky jídel z domácnosti vyplynul z provedené analýzy směsného komunálního odpadu. Do projektu společnosti SMOLO se pak zapojil třinecký magistrát.

zdroj foto: SMOLO CZ

Tomáš Ondraszek, jednatel SMOLO CZ: "Zbytky z kuchyně nepatří do směsného odpadu, přesto tvořily jeho velkou část. Loňská analýza, kterou jsme provedli na našem sběrném dvoře za přítomnosti úředníků, potvrdila, že průměrná černá nádoba v hutnickém městě obsahuje kromě dalších využitelných komodit vysoké procento gastroodpadu, který zbytečně končil na skládce."

Po půl roce trvání projektu se dá říct, že obyvatelé Třince ho přijali a poctivě třídí. Díky informační kampani a dodatečným polepům nádob se také daří snižovat množství sáčků nebo jiných nežádoucích příměsí v obsahu. Jakýkoliv nevhodný materiál musí být při vstupu do technologie bioplynové stanice vytříděn a do procesu dále nevstupuje. Množství vytříděného gastroodpadu mírně roste.

Tomáš Ondraszek, jednatel SMOLO CZ: "Každý týden uchráníme před skládkováním jen od občanů Třince 2 až 2,5 tuny kuchyňských zbytků z domácností. Pro město je to výhodnější, protože státem určené poplatky za uložení na skládku stále rostou. Kromě ekonomické stránky má třídění zbytků z kuchyní nezpochybnitelný etický a ekologický kontext, kdy prošlé jídlo nebo jeho zbytky slouží k výrobě energie a digestát z bioplynky se pak vrací do přírody jako hnojivo."

Svoz gastroodpadu je zaveden v městských částech a na sídlištích, z okrajových části venkovského typu se dál sváží zelený bioodpad do kompostárny. Nádoby na kuchyňské zbytky mají utěsněné víko zabraňující šíření pachu a na rozdíl od klasických hnědých popelnic nemají větrací dírky. Pravidelně se vymývají.

Zdroj: https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000038913/zbytky-jidel-z%C2%A0domacnosti-v-trinci-slouzi-k%C2%A0vyrobe-energie