Země, která má s vysokorychlostními tratěmi bohaté a dlouhé zkušenosti. Vlaky TGV, které tu křižují plochu několikanásobně větší než Česko, jezdí rychlostí více než 300 kilometrů za hodinu.
Osobní zkušenost s vysokorychlostními tratěmi - ať už v samotných vlacích nebo například v okolí nádraží. Nebo třeba přijetí na radnici v Remeši. To vše bylo obsahem exkurze, které se zúčastnili zástupci Moravskoslezského kraje a jednotlivých obcí, u kterých trať v budoucnu v našem regionu povede. Iniciátorem této akce byl Spolek pro přijatelný život kolem dálnic.
Jaroslav Varga (Občané Klimkovic), starosta Klimkovic, předseda Spolku pro přijatelný život kolem dálnic: “Sdružuje i města, přes která půjde vysokorychlostní trať a má opravdu velkou zkušenost s napáchanými chybami při stavbě dálnice a Prodloužené Rudné. My jsme se proto rozhodli, že prostě musíme v té projekční fázi VRT táhnout za jeden provaz.”
V delegaci právě proto byli i zástupci Správy železnic nebo lidé, kteří v současné době intenzivně pracují na přípravné fázi celého projektu.
Petr Jemelka, manažer projektu VRT Moravská brána II: “My jsme od začátku deklarovali, že budeme spolupracovat s obcemi a snažíme se to držet. Dochází sice k některým neshodám a ke zdržením, ale ukazuje se, že ta otevřenost se vyplácí. Věříme, že my rozumíme projektování železničních staveb v celé té škále profesí a naopak obce vědí, jaké mají zájmy a rozumí tomu území.”
Marek Pinkava, náměstek ředitele stavební správy VRT: “Moravskoslezský kraj má tu výhodu, že trasa VRT je dlouhodobě poměrně stabilizovaná, nebyly tam diskuze o příliš velkém množství variant. Ta trasa je navržena tak, že kopíruje dálnici D1, případně existující trať a v té krajině už nevytváří nějakou novou stopu. Projektový návrh na některých úsecích už se blíží ke svému záměru, zpracovává se dokumentace vlivu na životní prostředí a proces EIA bychom chtěli zahájit ještě v tomto roce.”
S budováním trati, což představuje jednu z největších výzev celého projektu, mají bohaté zkušenosti třeba v malé obci Saint-Jean-Saverne. Naše delegace tam zavítala na poměrně obsáhlou diskuzi.
Jean Goetz, starosta obce Saint-Jean-Saverne: “Rozhodně největší zátěž v průběhu výstavby vysokorychlostní trati pro nás představovala nákladní doprava při ražbě v tunelu. Vytěžilo se zde obrovské množství písku a ten bylo nutné dopravovat nákladními vozy územím naší obce. Pro nás toto byla hlavní zátěž. Pokud jde o omezení třeba na místních komunikacích, tak musím uznat, že to bylo velmi dobře ošetřeno. Obcím, které budou do budoucna vystaveny projektu podobnému tomu u nás, tak je třeba zdůraznit, že se jedná opravdu o strategický projekt, který bylo potřeba zrealizovat.”
Petr Jemelka, manažer projektu VRT Moravská brána II: “Ta stavba bude probíhat po dobu několika let. Musí se nejdříve udělat přeložky silničních sítí. V úseku Jistebník-Polanka-Svinov bude zrušeno sedm stávajících přejezdů na stávajícím koridoru. Poté se vybudují silniční nadjezdy tak, aby se mohly nadjezdy zprovoznit a teprve poté se bude budovat VRT. Stejná situace nastává v souběhu s dálnicí a jsou to samozřemě velké objemy materiálu. Budou zřízena velká staveniště a budeme preferovat dopravu ve stopě té vlastní vysokorychlostní tratě a budeme se snažit zajistit dopravu i po železnici, to znamená, že vzniknou i dočasná vlečkoviště.”
Území Moravskoslezského kraje bude trať protínat na zhruba čtyřiceti kilometrech a dotkne se několika měst a obcí. Například u Suchdolu nad Odrou bude mít trať souběh se stávající dálnicí. Zástupci obce mají větší obavu ze stavby než z následného provozu tratě.
Iva Hrabovská (NEZ.), místostarostka Suchdolu nad Odrou: “Ta dálnice už sama o sobě rozděluje Suchdol s Kletnou, takže to bude další zhoršení kvality možná na Kletné, která je rekreační oblast. Ale jak jsem po zkušenosti na této exkurzi zjistila, že to asi není taková hrůza tak, jak si to my představujeme.”
Ivo Šrámek (SNK za další rozvoj Jistebníku), zastupitel Jistebníku: “Viděl jsem, že ty vlaky skutečně nezatěžují okolí, ani nadměrným hlukem ani ničím jiným, protože všude jsou postaveny protihlukové stěny. Samotný hluk od vlaku je v podstatě krátkodobá záležitost vzhledem k velké rychlosti, kterou projede. Já jsem z toho měl obrovsky pozitivní pocit.”
David Witosz (Piráti), místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Z jedné strany byla dálnice, z druhé VRT. Co dělalo větší hluk? No, byla to dálnice. Ta VRT vlastně hluk nedělala. Byli jsme pod viaduktem, byli jsme u tunelu. Dnes mohou ti starostové přímo občanům říct, jaká skutečně ta zátěž je, protože mají ten osobní zážitek. No a to, co je asi nejdůležitější je, že takto jsme tady zjistili ve Francii, že ta infrastruktura není dělaná jen pro větší aglomerace, aby spojovala jen větší města. Ona opravdu přináší benefity celému kraji.”
Pavel Bochnia (SNK Polanka nad Odrou), místostarosta Polanky nad Odrou: “Myslím si, že to, co jsem tady navnímal, tak určitě s velkou radostí předám našim občanům, protože myslím si, že ta opatření, která jsou navržena, tak jsou ku prospěchu.”
Jaroslav Varga (Občané Klimkovic), starosta Klimkovic, předseda Spolku pro přijatelný život kolem dálnic: “Já si myslím, že my se tady máme opravdu strašně moc co učit. A hlavně mě tady dnes nejvíce zaujala ta projekční fáze. To životní prostředí, to, co se dá do té přírody vrátit. Jakým způsobem se s tím má pracovat dál.”
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu: “Za námi teď bude odjíždět TGV, které pojede do Paříže. Včera jsme s ním svezli do Champagne a vzdálenost přes 300 kilometrů jsme ujeli za hodinku a pár drobných, takže opravdu to má význam. Moravskoslezský kraj podporuje i tuto aktivitu starostů a sdržení, kteří to všechno viděli. Viděli i v praxi a slyšeli od místních municipalit, jakým způsobem se chovali stavitelé, Francouzské dráhy. Opravdu mám pozitivní dojmy a je nádherné. Starostové z toho byli unešeni, vědí, že to přinese do kraje práci, že tam budou další příležitosti.”
František Kopecký, metodik Spolku pro přijatelný život kolem dálnic: “Program, který jsme připravovali, se nám podařilo naplnit a tím pádem také zodpovědět na dotazy, které naši občané vlastně při přípravě VRT mají. To je asi ta největší deviza celé naší výpravy.”
Podle Správy železnic by stavba mohla začít v letech 2026 až 2027. Uvedení do provozu připadá v úvahu v roce 2032. Další podrobnosti projektu vysokorychlostní trati Moravská brána 2 najdete na webových stránkách správy železnic. Najdete zde i odkaz na GIS portál pro komunikaci s veřejností, kde můžete zanechat jakýkoliv námět nebo připomínku.
