Většina větroňů se do vzduchu dostává za vlečným letadlem. Některé mohou startovat i samy za pomocí svého malého motoru. Při soutěži však už musí piloti spoléhat jen na své znalosti, aby využili stoupavé vzdušné proudy.
Jan Mrozek, Aeroklub Frýdlant nad Ostravicí, ředitel soutěže: “V letošním ročníku máme 16 závodníků v třídě klub a 7 závodníků z třídě kombi. Sjíždějí se k nám závodníci, dá se říci, z celé republiky. Takže tady máme závodníky z Broumova či Jaroměře. Princip soutěže je takový, že se vytyčí trať, kterou závodníci mají za úkol uletět. Vytyčuje se většinou podle aktuálního počasí a podle předpovědi, kterou na trati čekáme. Ty tratě se pohybují mezi 100 kilometrů, až řekněme poměrně rekordem z loňského roku, kdy se letěla trať o délce 600 kilometrů.”
Radim Hahn, soutěžící pilot: “Já jsem v podstatě odsud místní. Lítám tady z Frýdlantu. Dneska nás čeká soutěžní úloha o délce zhruba 300 kilometrů v Kombi třídě. To jsou kluzáky, které mají větší rozpětí.”
Málokdo ví, že kluzáky mají v křídlech nádrže na vodu. Tu používají jako zátěž k dosažení vyšší rychlosti a podle typu jí mohou mít téměř 300 litrů.
Lumír Motyka, soutěžící pilot: “Když má větší hmotnost, může při stejné klouzavosti letět vyšší rychlostí. To znamená, že zaletí tu trať rychleji, než kdyby bylo lehké.”
Lumír Motyka prokázal své letité letecké zkušenosti a ve své třídě kombi zvítězil.
