Redukci odpadů kromě jejich třídění řeší především drcení. Krnovu se podařilo sehnat obří drtič, zapůjčený speciální firmou.
Pavel Jachymčák, Odbor veřejných zakázek MěÚ Krnov: „Tak, jak jsme začali shánět tady v tom veřejném prostoru tento drtič, tak měli jsme několik různých kontaktů a v jeden den se nám objevila nabídka od firmy Mouder, která byla velmi zajímavá a po prostudování té nabídky jsme víceméně okamžitě sáhli tady po tom německém stroji.“
Velký drtič dokáže zpracovat všechny typy odpadů.
Pavel Jachymčák, Odbor veřejných zakázek MěÚ Krnov: „Na této deponii končí veškerý odpad z Krnova, je to ten odpad z domácností, ze sklepů, z půd, prostě ten, co byl těmi povodněmi nějak kontaminován, tak končí na této skládce. Je to od nábytku, pohovek, vnitřního vybavení těch bytů, domků, domácností, zahrad.“
Množství odpadů v Krnově již nyní překonalo jeho běžnou roční produkci.
Pavel Jachymčák, Odbor veřejných zakázek MěÚ Krnov: „My na té skládce máme v tuto chvíli asi ještě 7 tisíc tun odpadu, tady toho povodňového, kontaminovaného, 5 tisíc jsme k dnešnímu dni odvezli a těch 5 tisíc už převyšuje roční množství odpadu, vyprodukovaného celým Krnovem.“
K podobnému kroku přistoupili například také v Zátoru.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátoru: „Tak odpadů máme tedy obrovské hromady a v současné době je to tak, že se snažíme ty odpady, pokud možno, třídit. Máme drtič, ale ten drtič je málo výkonný, takže teď se snažíme o to, abychom získali nějaký výkonnější drtič a chceme vozit do Horního Benešova drcený i nedrcený odpad.“
Nejvíce postiženým obcím komplikují množství odpadů také nucené demolice domů.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátoru: „Demoličních výměrů zhruba 10 až 12. Jsou tam mezi tím i stodoly, jsou tam i jiné hospodářské budovy.“
