David Halfar, ředitel, Sanatoria Klimkovice: „Sanatoria Klimkovice nejsou žádným uzavřeným rehabilitačním zařízením, ale jedná se o specializované špičkové zařízení s prvky neurorehabilitace, které skýtá i bohatost společenského a kulturního života.
Loni lázně oslavily 30 let od založení, avšak základní prvek, který zde využívají k léčení pohybového aparátu je jodobromová solanka, jejíž původ sahá až do třetihor.
David Halfar, ředitel, Sanatoria Klimkovice: „Součástí komplexu je i přilehlý lesní park, který skýtá mnoho turistických tras a za mě je největší výhodou, že je přístupný i imobilním a handicapovaným klientům a je velmi oblíbený i u dětí, protože skýtá i naučnou stezku.“
Na své si zde přijdou i milovníci kultury a umění.
David Halfar, ředitel, Sanatoria Klimkovice: „Areál lázní v sobě skýtá celou řadu uměleckých obrazů a děl. Jen pro představu zde máme díla pana Šípka, Kitzbergera, Kodeta a podobně. Za mnou máte možnost vidět sochu pana Kitzbergera. Jedná se o sedmimetrovou sochu, která byla odhalena v září minulého roku. Jde o atribut, který ztělesňuje Vodní živel, který má chránit tyto lázně.“
Klimkovice však nenabízí pouze lázeňství. Historie města je velmi bohatá. Důkazem je zámek v centru.
Jiří Pilich, kronikář Klimkovic: „Jsme v prostoru, který je historicky ne nejstarší, ale nejcennější. Vzhledem k tomu, že tady v současné době stojí středověký zámek v renesančním slohu, stavěný někdy v druhé polovině 16. století. Jeho historie ale sahá, ještě před tuto etapu. Před tímto zámkem, tady byl totiž zámek jednokřídlý, který sloužil jako budova fojtství.“
Zámek, ve kterém nyní sídlí městský úřad i muzeum dvakrát vyhořel.
Jiří Pilich, kronikář Klimkovic: „Ten první požár zachvátil zámek v dubnu 1854 a požár tehdy zachvátil nejen zámek, ale i kostel. Druhý požár, která zámek postihnul byl v květnu roku 1945 na sklonku 2. světové války a k němu došlo už nikoliv z neopatrnosti, ale záměrně.“
Zámeckému nádvoří dominuje 13 metrů hluboká studna. Objevena byla docela nedávno – v roce 2020, a to náhodou.
Jiří Pilich, kronikář Klimkovic: „Nádherná středověká kamenná studna, kterou tady vidíme tak se o ní téměř 300 let o ní vůbec nevědělo. Vedení města usilovalo o využití tohoto nádvoří k energetickým úsporám. Kopli tady do země a asi 70 cm pod povrchem, jakmile odstranili tu původní dlažbu, tak odhalili kámen, kterým byla studna zakryta. Dokumenty pak potvrzují, že je ta studna z první poloviny 16. století.“
Zámek je napojen na kostel Sv. Kateřiny Alexandrijské, jež zaujme atypickým zakončením své věže i jejím mírným sklonem.
Jiří Pilich, kronikář Klimkovic: „Věž, která je stavěna v gotickém slohu, je velmi masivní a mohutná. Je tak stavěná protože byla původně ochranou pro zámek. Takže je to opravdu masivní konstrukce a už když to budovali, tak se věž začala naklánět. To se podařilo potom vyrovnat pomocí těch opěráků, ale přesto zůstala trochu nakloněna, tak tady máme věž podobnou jako v italské Pise.“
Nejstarší budovou města je kostel Nejsvětější Trojice, který slouží pro pořádání výstav, koncertů a jiných společenských akcí. Ty se zde budou letos konat hlavně od podzimu, jelikož kostel oslaví své pětisté výročí.
