Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Jak se kdysi žilo?

Celý MS kraj |

Jak obyvatelé Raškovic žili, jedli a pracovali zhruba před sto lety ukazuje národopisná expozice v Raškovicích. K vidění jsou krpce, máselnice, staré nádoby, ale i informace o zdejších osobnostech.

Jak se v Pobeskydí žilo, ví hlavně pamětníci a historici. V Raškovicích dlouho dominovala dvě odvětví, zemědělská výroba a tkalcovství.

Jiří Nitra, kronikář: "Na počátku 19. století místní statkář Adámek založil první bělidlo na úpravu prádla, které ti místní tkalci, tady v těch svých domcích, na těch svých stavech, vyráběli. A to byl počátek vývoje textilního průmyslu v Raškovicích."

Po těchto informacích ale dnes nemusíte složitě pátrat. V Raškovicích je totiž řada lidí, kterým není historie lhostejná a i proto vytvořili v budově zdejší knihovny národopisnou expozici.

Marie Zemanová, spoluzakladatelka expozice v Raškovicích: "Impulz ke vzniku této stále expozice byl právě v malé galerii, kdy jsme měli výstavu fotografií Josefa Nitry - Raškovice na počátku 3. tisíciletí. A tak to vlastně vzniklo a v roce 2002 jsme mohli otvírat stálou expozici."

1. panel připomíná založení místního muzea. 2. panel obsahuje fotografie, kde jsou zachycené činnosti lidí na počátku minulého století. 3. panel je věnovaný historické budově základní školy. 4. panel je věnovaný spolkové činnosti. V roce 1909 tady byl založený čtenářsko-vzdělávací spolek Palacký a 5. panel je věnovaný významným osobnostem a rodákům Raškovic.

Jako první je to samozřejmě Jaroslav Ludvík Mikoláš, raškovický rodák a významný národopisný pracovník. Roku 1912 vydal památník, kde zachycuje tehdejší život.

Expozice má přes tři stovky předmětů. Půjčili, nebo věnovali je místní. Na sbírku lidových předmětů se přijde podívat i 600 lidí za rok. Mezi nimi jsou turisté, ale hlavně děti ze zdejších základních škol a místní.

Anketa, obyvatelé Raškovic: 1. "Některé věci jsme ještě používali. Hlavně moje mamka a babička. Ti mladí žijí dnes zase jinak. Mají počítače a podobné věci. Alespoň tady vidí, jak to bylo kdysi." 2. "Prakticky se i učí, co se tady kdysi dělo." 3. "Kdysi jak se dělalo doma, tak to bylo určitě kvalitnější. Dnes je všechno narychlo. Bylo to zdravější."

Postupné rozšiřování výstavy ale ještě ani zdaleka neskončilo. Zdejší si totiž pohrávají s myšlenkou, že vybudují dřevěnou chaloupku se vším všudy. Měla by být v blízkosti knihovny a poskytnout ještě větší podívanou na to, jak se kdysi v Beskydech žilo.

Nahlásit chybu


ON-LINE: Povodně v Moravskoslezském kraji ustoupily, obnova postižených oblastí ale bude trvat dlouho

Včera 18:34, vydáno 13. září 2024 12:25 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Moravskoslezský kraj se potýká s následky ničivých povodní. Situace se sice uklidňuje, ale mnoho lidí stále řeší problémy s bydlením a zničeným majetkem, stejně jako firmy, samosprávy a instituce v regionu. V tomto infoservisu přinášíme na jednom místě aktuální informace, fotografie, reakce politiků i osobností Moravskoslezského kraje.

Přehrady Slezská Harta a Kružberk začaly odpouštět nahromaděnou vodu

Dnes 6:30 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Vodohospodáři společnosti Povodí Odry začali v pátek ráno odpouštět vodu z vodních nádrží Slezská Harta a Kružberk. Odtok je regulovaný tak, aby se toky pod přehradami nedostaly ani do 1. povodňového stupně.

Hasiči stěhují výkonná čerpadla do dosud zaplavených míst

Dnes 9:08 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Situace v zaplavených lokalitách Moravskoslezského kraje se postupně zlepšuje. Velkokapacitní čerpadla odčerpávají vodu z nejvíce postižených míst a hasiči je poté přesunují do dalších míst. Lidé v celém regionu také mohou využít psychosociální pomoc specialistů.

MSK poskytne finanční dar osmnácti postiženým obcím, peníze by měly mít na účtech do pátku

Moravskoslezský kraj daruje nejvíce povodněmi postiženým obcím jako bezprostřední pomoc devět milionů korun. Hejtman kraje Josef Bělica to oznámil na čtvrteční tiskové konferenci.

Mariánskohorská radnice také letos uspořádala adaptační pobyty pro prvňáčky a jejich rodiče

Mariánskohorská radnice už více než 10 let pořádá adaptační pobyty pro prvňáčky. Jejich cílem je, aby se děti poznaly dříve než nastoupí do prvních tříd. Zároveň se mezi sebou poznají i jejich rodiče a vytvoří si tak vztah na celých 9 let.

Český Těšín nenechává nikoho po záplavách na holičkách

Úředníci, sociální pracovníci i neziskové organizace v Českém Těšíně spojili síly se složkami Integrovaného záchranného systému a zapojili se aktivně do pomoci lidem zasaženým povodněmi. Koordinační schůzky pomáhají v komunikaci a rozdělování jednotlivých úkolů.

Evakuovaní psi z karvinského útulku jsou zpátky

Karvinský magistrát ještě v době před záplavami zajistil preventivní odvoz psů z útulku v Darkově. Nebylo jasné, zda se voda dostane až do areálu a ohrozí jejich životy. Nyni jsou už psi zpátky v kotcích.

Krnovská nemocnice byla povodní zcela ochromena, musela řešit dodávky vody i elektřiny

S velkými následky povodně se potýká také krnovská nemocnice. Velká voda zatopila sklepní prostory s technologiemi a ambulance ve sníženém přízemí. Nemocnice byla zcela ochromena bez elektřiny a vody. Materiální škody škody i nánosy bahna jsou obrovské.

MHD ve Frýdku-Místku má nově 12 nejmodernějších elektrobusů

Poskytovatel městské hromadné dopravy ve městě pořídil do výbavy 12 nejmodernějších elektrobusů. Zcela bezemisní vozy nahradí původní autobusy s pohonem na naftu a CNG. Pořízení vyšlo na 155 milionů korun. Velkou část ale zaplatila evropská dotace.

V Palkovicích po povodních řeší sesuvy svahů, které ohrožují domy

Hned několik sesuvů podmáčených svahů řeší v Palkovicích na Frýdecko-Místecku. Tuny ujíždějící zeminy tam ohrožují rodinné domy a hledá se řešení, jak sesuvy zastavit.

V Moravskoslezském kraji se uchází o senátorské křeslo 20 kandidátů

V Moravskoslezském kraji se o senátorské křeslo v letošních volbách uchází ve třech obvodech celkem dvacet kandidátů. Hlasovací lístky už by měli mít všichni voliči ve svých schránkách. Pozor, to však nebude platit pro druhé kolo.

Expert: Klimatické změny nepřijdou, už jsou tady

MS kraj považuje za důležité, aby už žáci základních a středních škol vnímali klimatické změny, které se u nás v posledních letech dějí. Slouží k tomu například projekt Life Coala nebo třeba školení školních environmentálních koordinátorů.

Jádro vyžaduje odborníky, ČEZ zaměstná 4000 lidí

Energetická společnost ČEZ plánuje během deseti let nabrat 4000 odborníků nejen s technickým vzděláním, hlavně kvůli investicím do jaderné energetiky. Souvisí to s výstavbou nových bloků v dukovanské jaderné elektrárně, rozvojem malých modulárních reaktorů i modernizací stávajících elektráren.

Briketační linka výrazně sníží emise v Třineckých železárnách

Slavnostním poklepáním na základní kámen oficiálně začala stavba Železnorudné briketační linky v Třineckých železárnách. Jde o první projekt transformace huti, která zásadním způsobem sníží emise oxidu uhličitého, jak požaduje evropská legislativa.

Hasiči dále pokračují v odčerpávání vody ze zaplavených území a nasazují další čerpadla

18. září 2024 22:07 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Na nejrůznějších místech, která byla v Moravskoslezském kraji postižena záplavami, pokračují hasiči v odčerpávání vody. Většinou používají klasická čerpadla, někde nasazují velkokapacitní.

Největším znečišťovatelem ovzduší jsou domkaři a neekologické kotle, tvrdí Josef Bělica (ANO), lídr

18. září 2024 19:40 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková | Volební studio 2024

Na výměnu neekologických kotlů kraj připravil podpůrné programy a s největšími znečišťovali jsou podepsané dobrovolné dohody, jako další nástroje ochrany životního prostředí.

Jak se kdysi žilo?
Vydáno 1. ledna 2008 0:00, Celý MS kraj, Michal Hulva
Jak obyvatelé Raškovic žili, jedli a pracovali zhruba před sto lety ukazuje národopisná expozice v Raškovicích. K vidění jsou krpce, máselnice, staré nádoby, ale i informace o zdejších osobnostech.

Jak se v Pobeskydí žilo, ví hlavně pamětníci a historici. V Raškovicích dlouho dominovala dvě odvětví, zemědělská výroba a tkalcovství.

Jiří Nitra, kronikář: "Na počátku 19. století místní statkář Adámek založil první bělidlo na úpravu prádla, které ti místní tkalci, tady v těch svých domcích, na těch svých stavech, vyráběli. A to byl počátek vývoje textilního průmyslu v Raškovicích."

Po těchto informacích ale dnes nemusíte složitě pátrat. V Raškovicích je totiž řada lidí, kterým není historie lhostejná a i proto vytvořili v budově zdejší knihovny národopisnou expozici.

Marie Zemanová, spoluzakladatelka expozice v Raškovicích: "Impulz ke vzniku této stále expozice byl právě v malé galerii, kdy jsme měli výstavu fotografií Josefa Nitry - Raškovice na počátku 3. tisíciletí. A tak to vlastně vzniklo a v roce 2002 jsme mohli otvírat stálou expozici."

1. panel připomíná založení místního muzea. 2. panel obsahuje fotografie, kde jsou zachycené činnosti lidí na počátku minulého století. 3. panel je věnovaný historické budově základní školy. 4. panel je věnovaný spolkové činnosti. V roce 1909 tady byl založený čtenářsko-vzdělávací spolek Palacký a 5. panel je věnovaný významným osobnostem a rodákům Raškovic.

Jako první je to samozřejmě Jaroslav Ludvík Mikoláš, raškovický rodák a významný národopisný pracovník. Roku 1912 vydal památník, kde zachycuje tehdejší život.

Expozice má přes tři stovky předmětů. Půjčili, nebo věnovali je místní. Na sbírku lidových předmětů se přijde podívat i 600 lidí za rok. Mezi nimi jsou turisté, ale hlavně děti ze zdejších základních škol a místní.

Anketa, obyvatelé Raškovic: 1. "Některé věci jsme ještě používali. Hlavně moje mamka a babička. Ti mladí žijí dnes zase jinak. Mají počítače a podobné věci. Alespoň tady vidí, jak to bylo kdysi." 2. "Prakticky se i učí, co se tady kdysi dělo." 3. "Kdysi jak se dělalo doma, tak to bylo určitě kvalitnější. Dnes je všechno narychlo. Bylo to zdravější."

Postupné rozšiřování výstavy ale ještě ani zdaleka neskončilo. Zdejší si totiž pohrávají s myšlenkou, že vybudují dřevěnou chaloupku se vším všudy. Měla by být v blízkosti knihovny a poskytnout ještě větší podívanou na to, jak se kdysi v Beskydech žilo.

Zdroj: https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/1880/jak-se-kdysi-zilo