Výstava Zlatý kříž v Muzeu Novojičínska se věnuje urbanismu a architektuře lokality Dolní brána. Nové vize pro tuto oblast, kterou dnes představují zejména betonové plochy, silnice, autobusové a vlakové nádraží nebo supermarket, vytvořila pětice studentů architektury z Vysoké školy báňské Ostrava.
Kateřina Pelcová, Muzeum Novojičínska: “Vymysleli úplně nový urbanistický koncept tohoto prostoru a zahrnuli do něj pět budov. Jedná se o bytový dům na nábřeží, kulturní dům, knihovnu, parkovací dům a specifickou výškovou budovu.”
Jako vhodnou oblast pro reurbanizaci vytipoval studentům tuto lokalitu Igor Krčmář z katedry architektury ostravské vysoké školy, který se v Novém Jičíně narodil.
Igor Krčmář, vedoucí studentských prací: “Studenti v rámci průzkumu a rozboru měli prosondovat celý vývoj toho území, je to poznat v těch elaborátech, a potom, co s tím. Když se podíváte, že tady v centru města je silnice, která má větší poloměr než nájezd na dálnici kousek dále, tak je to trošku nepřirozené tak, jako ta zbytková plocha, po které se šlape křížem krážem.”
Naopak historii této oblasti, zejména i samotné ulice Dolní brána, v rámci výstavy svou přednáškou přiblížil Radek Polách.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Dolní brána je nejstarším předměstím Nového Jičína, v průběhu vývoje prošla rozsáhlými změnami, od 14. století až do současnosti. Některé záležitosti se naštěstí nepodařilo realizovat, hlavně v 70. a 80. letech, v 90. letech se dokonce uvažovalo o zbourání východní fronty domů na Dolní bráně, které zabránil kolega kolega Jaroslav Zezulčík, kdy prohlásil dva objekty jako nemovité kulturní památky.”
Byly to dva domy, ve kterých Johann Hückel jako první v tehdejším Rakousko-Uhersku zavedl do výroby klobouků parní stroj.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Významným objektem v této lokalitě byl zájezdní hostinec Zlatý kříž. Kolem se této restaurace se jel slavný závod Berlín - Praha - Varšava, což byl předchůdce slavného Závodu míru. Dále jsou so touto lokalitou spojeny významné osobnosti, ať už to byl Eduard Veith, který se na Dolnobranské ulici narodil, nebo Anton Kolig, který tam prožil své dětství. další významnou rodačkou je spisovatelka Božena Benešová.”
V dotčené části města je z hlediska architektury spousta hluchých míst, například areál vlakového nádraží nebo jedna celá strana ulice Dolní brána.
