Speciální stroj času, který nezapře, že má v sobě leccos z jízdního kola. Milan Robenek, jeden z vedoucích tábora, právě připojuje odtržené hadičky:
„Ten stroj času slouží k tomu, aby nás posouval tak, kam my si vymyslíme a chceme,“ vysvětluje jeho funkci.
A přesouvání se časem je pro děti hračka: spolu s mořeplavcem Markem Polem přivezli koření, zastavili se v době Napoleonských válek či lovců mamutů . Teď je časostroj zanesl na Aljašku roku 1925, kdy zde vypukla epidemie záškrtu – a tak se děti vydaly na cestu s vakcínou. Ještě předtím, ale kvůli divoké zvěři, trénovaly střelbu z luku.
Výlety mezi stoletími dají pořádně zabrat. A tak není divu, že dětem chutná. Však už se na plotně v několika obřích hrncích připravuje oběd pro padesátku malých cestovatelů. U plotny, v polní kuchyni se točí Marie Černíková. Prozradila, že se snaží připravovat klasická česká jídla, jako třeba rajskou omáčku, guláš nebo dokonce kynuté knedlíky.
Spaní ve stanu, venkovní umývárna, polní kuchyně a vůně lesa – pro mnohé táborníky jsou to konečně ty pravé prázdniny. A ještě k tomu se naučí pár tábornických dovedností: práci s busolou, poznávání rostlin a živočichů nebo rozdělávání ohně. "My preferujeme, aby tábor byl bez elektřiny, byl bez mobilního signálu. Je to takové dobrodružství, které ještě děti mohou zažít,“ vysvětluje hlavní vedoucí tábora Radomír Plaček z Klubu turistů Ludgeřovice důvod, proč s dětmi táboří zrovna v údolí Seziny v na prahu Oderských vrchů.
Největší dobrodružství ale cestovatele časem čeká na konci tábora: hádanky děti postupně dovedou ke klíčům od truhly, ve které je ukrytý deník da Vinciho vynálezů. A také, sladká odměna.
