Obvykle uzavřený areál opavské psychiatrické nemocnice otevřel své brány. Pozval dál všechny, kteří sem chtěli nahlédnout a užít si den plný hudby, nejrůznějších představení, výstav či her. Přidat se mohli také někteří hospitalizovaní pacienti. Ti, kteří museli zůstat na pokoji, potěšili aspoň zdravotní klauni svými neotřelými léčebnými metodami. Návštěvníci si mohli prohlédnout také některá oddělení.
„Podařilo se nám, že některá oddělení jsou otevřená. Např. denní stacionář, je možné do něj nahlédnout. Také do léčebné výchovy soběstačnosti.“ říká Ivona Országová, organizátorka festivalu.
Zájemci si mohli vyzkoušet i některé pomůcky. Pokud si oblečete tento speciální overal s nejrůznějšími popruhy a zásobníky písku zjistíte, jak se cítí staří lidé.
„Starý člověk nevidí, neslyší a ještě má všechno stuhlé. Tento oblek to všechno simuluje. Máme to pro sestřičky nastupující, aby se vcítili do pocitů pacientů.“ vysvětluje Lenka Červená z gerontopsychiatrického odd. Psychiatrické nemocnice v Opavě.
Veškerý program se odehrával v rozlehlém parku psychiatarické nemocnice. Vyrostlo zde nejen pódium pro jednotlivá vystoupení, ale také třeba šapitó a místa pro nejrůznější workshopy. Mezi účinkujícími se našlo mnoho současných i bývalých pacientů . Zazpívat přišel také Anima band z centra pro lidi s duševním onemocněním.
„To, že se mohou seberealizovat při jejich zdravotním znevýhodnění jim prospívá, mají z toho radost.“ usmívá se vedoucí centra Hana Brňáková.
7s
V diskusi s veřejností promluvil Martin Okáč, který byl v Psychiatrické nemocnici hospitalizovaný a nyní působí jako peer konzultant, který spolupracuje se zdejším psychoterapeutickým týmem: „Mluvím o těch nejniternějších věcech, které je někdy těžké vyslovit, protože v nemoci člověk udělal věci, které nejsou dobré. Ale musím se to naučit zvládnout a pomáhám to zvládnou i lidem.“
Festival Cesty za oponu se konal v opavské Psychiatrické nemocnici podruhé, po čtyřech letech.
