Hodina začíná tím, že namísto učebnic a sešitů si žáci rozdají krabice se stavebnicemi a tablety. To jsou základní pomůcky pro výuku robotiky.Z kostek a nejrůznějších dílů si děti nejprve sestaví třeba malého robota, auto nebo mlýn. Jde jim to neuvěřileně rychle. Vždyť lego má doma snad opravdu každý a toto je speciální verzie známé dětské stavebnice.
Jak je vidět, pomoc učitele na hodinách robotiky žáci příliš nepotřebují. S jednoduchým návodem dokáží skládat sami. Pak přichází na řadu tablet, na kterém vytvoří program.
Takto soustředěně pracující žáci ve třídě jsou snem každého pedagoga. To byl také důvod, proč učitelka Libuše Kovářová přemýšlela, jak udělat z programování zábavu. A zároveň také chtěla, aby se děti formou zábavy něco naučily.Proto škola pořídila hned několik sad sice nákladných, zato neustále využívaných stavebnic.
„Děláme obrázkové, jednoduché programování, které děti baví. Učí je to algoritmizaci rozdělit si problém na jednotlivé podúlohy. Řešit je a pak to skládat dohromady,” usmívá se učitelka.
Zatímco v jiných hodinách žáci čekají na zvonek s netrpělivostí, tady jeho zadrnčení přináší naopak velké zklamání.
Zatím se učí robotiku a programování žáci od třetí třídy. V budoucnu by ale s jednoduššími verzemi stavebnic mohli pracovat také děti z první a druhé třídy.
