Před branou opavského židovského hřbitova se sešlo víc jak pět desítek zájemců o prohlídku. Nejprve zamířili do smuteční síně, která byla vystavěna, stejně jako hřbitov, v letech 1891 – 2. Židovská komunita měla v Opavě vždy významné postavení. První zmínka je o ní z r. 1281. Od té doby byla několikrát z města vypovězena. Nicméně na počátku 20 století se v Opavě k judaismu hlásila víc jak tisícovka obyvatel.
Tento hřbitov je stále funkční. Některé náhrobky už sice poznamenal zub času, mnohé nás ale zřetelně informují o tom, že tady odpočívají významní opavští podnikatelé – třeba Breda a Weinstein, prezident Slezské advokátní komory Alois Eisler nebo pokrokový rabín Abraham Blüch.
„Samotné nápisy jsou psané německy, latinsky, jsou tam i ty hebrejské.
Často se dozvíme z náhrobků také něco o lidech, kteří jsou tam pohřbeni. Čím byli a odkud pocházeli. To na ortodoxních hřbitovech nevidíme,“ říká archivář a průvodce v jedné osobě Zdeněk Kravar ze Zemského archivu v Opavě.
Na náhrobcích jsou kromě toho vidět také symboly jednotlivých židovských kmenů, ke kterým zesnulí patřili. Nechybí ani Davidova hvězda – symbol judaismu.
Pozůstalí nepřicházejí ke hrobům zesnulých tak často, jako třeba křesťané. Většinou je to v den výročí úmrtí. A s sebou vezmou namísto květiny kámen.
„Měl by to být kamínek, ke kterému máme nějakou vazbu. Třeba jsme si jej odněkud dovezli a když na toho člověka chceme vzpomenout, tak mu ho dáme na hrob,“ vysvětluje Petr Aharon Tesař z Židovské obce.
Židovský hřbitov je součástí komplexu
opavského městského hřbitova, stejně jako část katolická a
protestantská.
