Kateřina Geryková, TV Polar: „ Je hodně spekulací o tom, jak se jmelí šíří. Uveďťe to na pravou míru. Popište, jak probíhá?
Miroslav Frank, dendrolog: „Stará literatura uvádí, že jmelí šíří drozdovití ptáci trusem. Tak, že pozřou bobule a trusem se pak semena, která jsou uvnitř, rozšiřují po větvích. Podle poslední etologické studie se ukázalo, že to není zcela pravda. Jmelí šíří ptáci tím, že bobule rozmačkají, pozřou, ale nepozřou semínka, která jsou jedovatá. Ty otřou zobáčkem o větvičku, na které sedí.“
Kateřina Geryková, TV Polar: Jsou některé stromy náchylnější proto , aby se tam usadilo jmeli?
Miroslav Frank, dendrolog: V současné době roste jmelí především na listnatých dřevinách. Šíří se také na jehličnatých stromech. A dokonce i na jedlích, to možná málokdo ví.“
Kateřina Geryková, TV Polar: „Pokud jednou jmelí na stromě zakoření, znamená to pro něj konec?
Miroslav Frank, dendrolog: „Ta bobulka se semínky se přilepí na větvičku a semínka proklíčí pod kůru a dostanou se do cévních svazku dřeva. Odtud čerpají vodu a živiny. Tomu stromu neškodí. Strom se dokáže ubránit tím, že větvičku nechá uschnout. Pokud je ale na stromě jmelí hodně, dochází i k samovýsevům, tak to je horší.“
Kateřina Geryková, TV Polar: Právě tady na Opavsku a ještě na Ostravsku je jmelí nejvíce. Máte proto nějaké vysvětlení?
Miroslav Frank, dendrolog: „Je především kvůli obrovské industrii a také intenzivnímu zemědělství. Obrovské výrobní potravinářské a průmyslové areály z krajiny vytlačují běžnou zeleň, která ptáky v zimě uměla uživit. Jako jeřabiny, šípky, trnky kolem cest. Zmizely i polní meze, které byly kdysi plné drobných keřů i ovoce pro ptáky v zimním období.“
