První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se na svou jedinou návštěvu Opavy vypravil až šest let po svém jmenování do funkce. Zemské město připravilo velkolepé přivítání. Sjeli se sem také lidé z okolí, aby „tatíčka Masaryka“ zahlédli a pozdravili.
U budovy zemské správy, která se nacházela na dnešní Masarykově třídě, byl připravený uvítací ceremoniál. Vedení převážně německé Opavy vítalo prezidenta pouze městským praporem, státní vlajku nevyvěsilo. Toto vymezení vůči mladé republice pak zřejmě způsobilo, že městu byl odebrán úřad I. instance.
Podobně velký zájem veřejnosti o hlavu státu pak zaznamenala o několik desetiletí později návštěva Václava Havla, který přijel do Opavy v roce 1991. Horní náměstí bylo zaplněno nadšeným mnohatisícovým davem, podobně, jako za návštěvy Masaryka.
V čele města stál tehdy primátor Jiří Staněk, který Havla během návštěvy doprovázel a udělil mu také čestné občanství. Ne všichni občané byli polistopadovým vývojem nadšení. A stejně jako v případě Masarykovy návštěvy to dali najevo. Zachytila to kronika:
„Dva občané rozvinuli před divadlem transparent s textem Herzlich willkommen, Herr Präsident! S hrubými chybami. Po oslovení následoval text: děkujeme vám za rozbití republiky a výprodej majetku.“
Nicméně pokojné rozdělení republiky nám záviděla celá Evropa a 28. říjen je dodnes připomínán jako vznik samostatného Československého státu.
