Sýkorky, vrabci, kosi, nebo brhlíci. Tak s těmito ptáčky se u nás setkáváme vůbec nejčastěji. Po většinu roku jsou soběstační, v zimě je pak nutné je přikrmovat, aby ji přečkali. Ne každé jídlo je ale pro jejich žaludky vhodné.
Otakar Závalský, ornitolog: “My je musíme pochopitelně přikrmovat správně. To znamená nedávat jim tam zbytky od oběda a to, co jí člověk. Třeba solené věci, to je může i zabít. Takže skutečně to, co se v dnešní době propaguje a co je osvědčené. Slunečnice, oříšky, syrový lůj, to jsou ty lojové koule, nebo smíchané se semínkama. To je ideální krmení. Pro kosy nějaká jablka, to jsou takoví bobuložraví ptáci, takže ty jim taky stačí.”
Zatímco kosi jí nejraději ze země, ostatní ptáčci upřednostňují krmítka. Optimálně byste je měli umístit na keř, kde se cítí bezpečně.
Otakar Závalský, ornitolog: “Když to krmítko dáme na volný prostor, jako třeba máme kousek dál, tak tam létají taky, ale daleko méně často, protože, když ten keř je daleko 10, 15 metrů, tak to už krahujci stačí, aby od toho krmítka než tam přiletí a schovají se, tak aby je ulovil. Takže oni se cítí bezpečně hlavně nejblíž toho keře.”
Jedna z obyvatelek Ostravy: “Já jim dávám lojové kuličky. Ty věším tady na ten keř a na balkoně máme krmítko. Tam jim dáváme kosákům a hrdličkám tu směsku, včetně slunečnic. Chodí nám tam všichni. Zvonek zelený. Sýkorky, Zvonek zelený, kosové a ty hrdličky.”
Letošní zima přinesla i překvapení. V Ostravě se objevili ptáci, které tady nikdo neviděl už desítky let.
Otakar Závalský, ornitolog: “Před chvilkou jsme viděli holuba hřivnáče, což je teda úplná rarita, protože holub hřivnáč je přísně tažný. Všichni jeho kolegové jsou už dávno na zimovišti od konce října, které leží vlastně mezi pyrenejským poloostrovem a Francií. Tam zimují všichni a tady ten jeden už prostě využil toho, že je teplá zima a je taková předzvěst, že se to chování mění, že za čas tady možná bude ten holub hřivnáč zimovat v daleko větších počtech.”
Dříve než obvykle jsou v Ostravě k vidění i čížci lesní. Ti většinou přilétají na přelomu února a března. Letos výjimečně ve velkých počtech oživují krmítka u nás už od začátku ledna.
Otakar Závalský, ornitolog: “Je to malý ptáček zelenkavý, sameček má černou hlavičku. Samička je taková strakatě zelenošedá a má nějaké bílé proužky v křídlech a vykrojený ocásek. Ale říkám, je to ptáček zhruba velikosti modřinky. Jeho typickou potravou jsou olšové šišky, ze kterých vyzobává semínka, takže na těch olších ho uvidíme častěji.”
Oteplování v celé Evropě tak má značný vliv i na osídlení ptáčků.
