Správně vidíme jedině srdcem. To nejdůležitější je očím neviditelné. Kdo jde pořád rovně, daleko nedojde. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. To jsou jen některé citáty jedné z nejznámějších pohádkových příběhů moderní světové literatury. Malého prince jako divadelní představení si užili žáci ostravských škol v Kulturním domě K-trio.
Kateřina Cahová, ZŠ logopedická, Ostrava-Hrabová: “Malého prince jsme si vybrali, protože je tam obsažena spousta hlubokých myšlenek a chtěli jsme je dětem přiblížit. A tím pádem jim nějak rozšířit prostory a nabídnout něco nového, aby se mohli někam posunout. Děti jsou moc šikovné. Máme tady mix dětí. Jsou to děti od 2. třídy až po střední školu, se kterými jsme už dříve měli divadelní kroužek a ony vlastně s námi teď pokračují a zároveň jsme už přibrali nové děti.”
Nacvičit s dětmi takové představení je docela náročné a trvalo to celý rok. Což se ale vyplatilo. Představení se všem líbilo a každý si z něj něco smysluplného odnesl.
Anketa: diváci a herci: “Bylo to skvělé. Nejvíce asi tu šikanu, co tam byla s tím telefonem.”
“Bylo to moc krásné, byla to hezká podívaná. My jsme vlastně s dětmi ještě vytvářeli kulisy, takže bylo fajn vidět ti přímo v akci.”
“Četl jsem Malého prince a bylo to hodně pěkné právě a připadalo mi to, že to bylo až moc okopírované, ale jinak pěkné to bylo.”
Byla to strašná sranda. Já jsem hrál šikanovaného, pak jsem hrál planety, pak jsem hrál závisláka a to je asi vše. A beránka ještě.”
“Závisláka, kontinenty a všechno možné. Dalo mi to ponaučení, že to mají herci těžké.”
“Že nemám bát na ostatní jenom špatný, že mám být jenom dobrý na kamarády, přátelé. To mi to dalo.”
“Hrál jsem malého prince s pilotem a liškou. Assi ta liška, vždycky mám hodně řvát aaaa, hodně řvát, vždycky hodně mluvím. Je to prostě těžší ta liška.”
“Představení tady toto, co už jsme hráli podruhé, bylo suoer. Bylo o dost lepší, než když jsme to hráli poprvé. Moc jsem si to užila, opadla i ta tréma a bylo to fakt super, užila jsem si to a dalo mi to fakt hodně, protože se na mě byla podívat i moje třída ze školy a hrozně se jim to líbilo. Mám z toho velkou radost. I z toho potlesku, když slyším ten potlesk, tak mě to úplně nabije a je to strašně pěkné.”