Pár supů bělohlavých byl v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava sestaven v roce 2019. Samice (*2001) byla do Ostravy dovezena v červnu 2019 ze Zoo Riga, kde byla ve společnosti samce a snášela vejce, ale pár neharmonizoval. Proto koordinátor Evropského ex situ programu navrhl její přemístění k jinému samci. V Ostravě se jejím novým partnerem stal samec (*1990) dovezený ze Zoo Zlín. Samice byla do skupiny supů připojena (supi bělohlaví žijí v koloniích) v červnu a již v prosinci chovatelé pozorovali páření se samcem a stavbu hnízda. První předpoklad úspěšného hnízdění byl tedy splněn – ptáci si padli do oka a začali harmonizovat.
Další rok (2021) bylo snesené vejce opět vyměněno za podkladek. Vejce už bylo tentokrát oplozené, ale zárodek v průběhu inkubace odumřel.
Líhnutí ani jednoho mláděte ale nedopadlo dobře – mladý pár líhnul mládě kvůli neznalosti neopatrně, které krátce po vylíhnutí uhynulo. Nepovedlo se to ani starému páru, který sice zkušenosti má, ale hnízdil úspěšně naposledy v roce 2012 a i on byl při líhnutí neopatrný, takže mládě nepřežilo.
Pro čtvrtou hnízdní sezónu zvolili chovatelé stejnou strategii jako v roce 2022: první snesené vejce bylo odebráno bez náhrady do líhně. Bylo oplozené, ale vývoj neprobíhal dobře a zárodek odumřel. Druhou snůšku už ponechali na hnízdě. Inkubace probíhala zcela v režii rodičů a 11. dubna se začalo líhnout mládě.
Aby se zabránilo zbytečné nervozitě mladého páru při líhnutí a péči o mládě, nabídli chovatelé už měsíc před líhnutím podkladek na hnízdo starého páru, aby jej tzv. zaměstnal a staří supi nerušili mladé.
Po třech neúspěšných sezónách tak nově sestavěný pár završil společné snažení úspěchem. Pevně doufáme, že v následujících sezónách bude ze svých zkušeností dále těžit a bude dále pokračovat v reprodukci.
Sup bělohlavý (Gyps fulvus fulvus) je nejpočetnější evropský sup. Početnost jeho populace se odhaduje na 32 000–34 000 párů. Na řadě míst byl v minulosti vyhuben, díky odchovu v lidské péči však mohl být znovu navrácen do přírody. Kromě jižní Evropy se tento mrchožrout vyskytuje v subtropickém pásmu Asie a Afriky. Zdržuje se ve velkých hejnech. Předpokládá se, že se živí hlavně mršinami kopytníků. Silným zobákem jim protrhne kůži na břiše. Nejprve požírá vnitřnosti, poté svalovinu a kůži, kosti nechává. Nasycení supi odpočívají delší dobu na místě. Hnízdí v koloniích na nepřístupných místech skal. Samice snáší 1 vejce. Mladí ptáci se od dospělých liší hnědým límcem. Pohlavně dospívá v 7 letech. V lidské péči se dožívá asi 37 let.
