Krajty písmenkové chová ostravská zoo od roku 2011. Návštěvníci mohou pár těchto největších hadů Afriky vidět v expozici s převráceným světelným režimem Noční Tanganika. I krajty písmenkové patří k živočichům s noční aktivitou. Poprvé se podařilo mláďata odchovat v roce 2016, podruhé až v letošním roce. Páření pozorovali chovatelé několikrát opakovaně od prosince loňského roku až do letošního března. Dne 19. dubna samice nakladla 22 vajec.
Lucas Bono, chovatel-terarista: "Vzhledem k tomu, že se jedná o velké hady (dorůstají až 7 m, běžně okolo 4,5 m), jsou i vejce poměrně velká – na délku mají přes 10 cm. V přírodě kladou samice vejce do starých zvířecích nor, termitišť nebo jeskyní. Proto jsme naší samici v expozici připravili náhradní dutinu v podobě boxu, který měl snůšce zajistil vhodné podmínky, hlavně dostatek vlhkosti. Samice si ale pro nakladení vybrala jiné místo, proto jsme snůšku umístili do inkubátoru v zázemí."
Délka inkubace u tohoto druhu trvá asi 90 dnů.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: "Po zhruba dvou týdnech již byly uvnitř vajec krásně patrné žilky. Dne 2. července se podle očekávání začala klubat první mláďata. Poslední přišlo na svět 9. července. Celkem je jich 19. K prořezání kožovitého obalu slouží mláďatům tzv. vaječný zub, který je umístěn na horním rtu hada a po čase zmizí. Čerstvě vyklubaná mláďata jsou poměrně velká, mají zhruba 65 cm a nebojí se použít své zuby. Krajty písmenkové patří mezi agresivnější druhy a kvůli jejich velikosti v dospělosti mohou představovat pro člověka nebezpečí."
Lucas Bono, chovatel-terarista: "Mláďata, která jsou od narození zcela samostatná, máme momentálně po jednom odděleně v chovných boxech v zázemí, abychom měli přehled o příjmu potravy a svlecích. První svlek proběhne zhruba do dvou týdnů a po té začneme krmit myšmi. Dospělé jedince krmíme králíky, morčaty a slepicemi, není ale výjimkou, že v přírodě jsou schopni pozřít i prase nebo gazelu."
Krajta písmenková (Python sebae) je největším hadem Afriky a jedním z největších hadů světa. Dorůstá délky až 7,5 m a hmotnosti kolem 100 kg. Většinou se však vyskytují jedinci o délce 4-4,5 m. Mezi typické znaky patří skvrnění na těle zvířat připomínající egyptské hieroglyfy, což dalo této krajtě i české jméno. Aktivní jsou hlavně v noci, kdy i loví.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: "V dospělosti jsou nevybíravé a loví i značně velkou kořist, jako jsou krokodýli, varani, hlodavci, opice, antilopy, prasata, šelmy a mnoho dalších. Loví také ptáky, v obydlených místech pak potkany, ale i drůbež, kozy či psy. Je známo několik případů napadení člověka. Útoky na lidi jsou však spíše vzácné a to i přesto, že se tyto krajty vyskytují ve městech dosti běžně. Je to škrtič (nejedovatý), který po uchopení kořist omotá svým tělem a smyčky utáhne pokaždé, když oběť vydechuje. Nežere mršiny. V chovu v lidské péči je pověstná svým temperamentem – agresivitou a kousavostí vůči chovateli, což ztěžuje manipulaci a vyžaduje zkušenosti a bezpečné chovné zařízení. Agresivita je patrná i u mláďat."
Krajty písmenkové jsou ve své domovině pronásledovány, protože jsou považovány za škůdce a zabijáky. Loví se také pro maso a kůži. V Červeném seznamu IUCN je zařazena v kategorii Near Threatened (blízko ohrožení).
