„Myslím si, že to byla velmi vydařená akce s úžasnou atmosférou. Po dlouhé době jsme vyprodali sál a všichni byli spokojeni. Máme příjemnou předvánoční náladu,“ zhodnotila druhý den Souznění Michaela Šebelová, starostka Kunčic pod Ondřejníkem.
Mladá cimbálová muzika Ondřejníček vnesla mezi přítomné sváteční náladu díky valašským a kunčickým písním a také koledám. Kromě oblíbené „Pásli ovce Valaši“ zahrála méně známé koledy. Velice mile působil mix určitého respektu před plným hledištěm s dětskou radostí a roztomilostí.
„Hrálo se nám velmi dobře, bylo tady domácí publikum, které nás pěkně přijalo, i když jsem si všimla, že nepřišli pouze místní. Snažili jsme se zahrát a zazpívat nejlépe, jak jsme mohli, a myslím si, že se nám to povedlo. Pozitivní energie přešla z diváků i na nás, hrálo se nám super. Jsme rádi, že můžeme na Souznění vystoupit s písničkami, které máme rádi,“ uvedla po vystoupení Kateřina Niklová, vedoucí cimbálové muziky Ondřejníček.
Fleret následně potvrdil, že je kapelou, která umí za každé situace předvést prvotřídní výkon. I kdyby měla hrát pro jednoho člověka, sto lidí nebo tisícové davy. Jednoduše to umí.
Kapelník Zdeněk Hrachový se projevil jako zkušený frontman a znamenitý zpěvák i moderátor, hned od úvodu dokázal zapojit také publikum. Srdečný projev zpěvačky Zuzany Šulákové (téměř si nevšimnete, že na pódiu není její maminka Jarmila) umí pohladit oproti jisté bigbítové říznosti, jež je pro dvorní kapelu Valašského království typická.
Kromě songů, které se daly očekávat („Zafúkané“, „Kdyby byla Morava“, „Beskyde, Beskyde“, „Vizovice“ atd.), zařadil Fleret do programu dvě písně z repertoáru souboru Valašský vojvoda z Kozlovic. Přitom tu druhou „Tak sem sobě“ si dokonce na pódiu zazpíval se skupinou také Zdeněk Tofel, ředitel festivalu Souznění.
Fleret je jednou z mála kapel, která na mezinárodním festivalu adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel vystupovala už podruhé. Byl to velmi rozmanitý více než dvouhodinový set, jehož součástí byla uvolněná nálada až skotačivost, s repertoárem od akustických balad až k rockové hutnosti. Výrazně se projevila houslová kreativita Stanislava Bartošíka podpořená skvělou kapelou s výborným zvukem Petra Frýdeckého. Došlo i na dojemnou chvilku, když Zuzana Šuláková posílala píseň do nebe pro svou maminku Jarmilu.
V závěru zazněla směs koled a vánočních písní, které dostaly slušivý country kabát. To už zpívali všichni návštěvníci, což bylo přirozeným vyvrcholením druhého festivalového dne.
„Bylo to skvělé, naprostá pohodička se svátečně vyzdobeným sálem, výborným zvukem, fantastickým publikem a vynikajícími pozornými pořadateli. Co více si přát. Takhle nějak si představuji Vánoce na Valašsku,“ rozplýval se po koncertě Zdeněk Hrachový.
Zkrátka nebyl to od Fleretu a Zuzany Šulákové jen profesionální výkon, což se bere tak nějak jako samozřejmost, ale i kupa dárků opentlených vřelostí a štědrostí. Což je bonus, který se počítá.
