Během několikaleté modernizace strojně-technologického zařízení Úpravny vody Nová Ves za zhruba 130 milionů korun došlo také k výměně malé vodní elektrárny za efektivnější a výkonnější zařízení. Díky tomu překročila vlastní výroba elektřiny v zařízení umístěném na přítoku surové vody z údolní nádrže Šance spotřebu o 18 %. Druhá největší úpravna vody v Beskydech ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku vyrobila v malé vodní elektrárně dvakrát více elektrické energie, než spotřebovala na provoz. Výroba elektřiny v zařízení umístěném v největší úpravně vody SmVaK Ostrava v Podhradí u Vítkova přesáhla o 7 % spotřebu nezbytnou pro úpravu pitné vody zdrojově přitékající z nádrže Kružberk.
Během modernizace Úpravny vody Nová Ves, která byla dokončena na podzim loňského roku, a jednotlivé celky postupně najíždějí do ostrého provozu, byla také nahrazena původní malá vodní elektrárna s dvěma generátory o výkonu 200 kW za jednu průtokovou turbínu s generátorem s výkonem 465 kW. V porovnání roku 2019, kdy k výměně došlo, a loňského roku se výroba v malé vodní elektrárně zvýšila téměř dva a půl násobně na 1,885 GWh.
Největší úpravna vody v moravskoslezském regionu v Podhradí u Vítkova SmVaK Ostrava zásobující pitnou vodou více než půl milionu obyvatel Moravskoslezského a Olomouckého kraje loni vyrobila v malé vodní elektrárně celkově 1,55 GWh elektřiny, což představuje mírný meziroční nárůst.
Úpravna vody ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku vyrobila více než dvojnásobek své roční spotřeby elektrické energie (594 MWh).
Malé vodní elektrárny jsou budovány v provozech úpraven vody na přivaděčích surové vody z údolních nádrží. Efektivní provoz je zajištěn díky stálému průtoku a dostatečnému spádu přiváděné vody. Zařízení s menším výkonem jsou instalována na přivaděčích pitné vody s vhodnými parametry. Vyrobená elektřina se primárně spotřebovává přímo v místě výroby, přebytky jsou dodávány do sítě.
Tři malé vodní elektrárny SmVaK Ostrava se nacházejí v areálech úpraven pitné vody, čtyři jsou instalovány u významných vodojemů. Elektřinu z bioplynu vyrábí spolu s teplem také dvanáct kogeneračních jednotek v osmi největších čistírnách odpadních vod.
„První malou vodní elektrárnu jsme instalovali u přítoku surové vody z Šancí do úpravny vody v Nové Vsi nad Frýdlantem nad Ostravicí v roce 1993. A právě zde jsme spustili nové zařízení v polovině listopadu roku 2019, když jsme nahradili to, které po více než pětadvaceti letech spolehlivého provozu dosloužilo, efektivnějším a výkonnějším typem. Máme zde nyní nejvýkonnější a nejmodernější zařízení z našich provozů,“ říká ředitel Ostravského oblastního vodovodu Jiří Komínek.
Malé vodní elektrárny umístěné v areálech vodojemů ve Frýdku-Místku, Zelinkovicích, Bílově a Ostravě-Krásném Poli vyrobí násobně více elektřiny, než se v daných lokalitách spotřebuje (15x, 7x, 6x a 2x).
Dvanáct kogeneračních jednotek v čistírnách, které využívají bioplyn z kalů, v loňském roce vyrobilo kromě tepla využívaného pro vytápění prostor v daných lokalitách celkem 5,1 GWh elektřiny, což představuje meziroční nárůst o 400 MWh. Například zařízení v opavské čistírně dokázalo vyrobit více než 84 % elektřiny v lokalitě spotřebované, což je v republikovém porovnání vynikající výsledek. Čistírna odpadních vod v Havířově byla v tomto ohledu soběstačná téměř z poloviny, ta karvinská ze 44 % a provoz ve Frýdku-Místku z více než třetiny.
„Provoz malých vodních elektráren má ekologický i ekonomický smysl. Energie vyrobená z vody nemá oproti elektrárnám na pevná paliva negativní dopady na životní prostředí, tedy především na ovzduší z hlediska vypouštěných emisí. Šetříme také finanční prostředky, protože nemusíme elektřinu nakupovat, v některých případech ji naopak do sítě dodáváme,“ říká generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.
