Zdravotní pojišťovny některá očkování hradí z veřejného pojištění a také na ně přispívají v rámci nabídky preventivních programů. Podmínky a úhradu stanovuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Očkování hrazená z veřejných prostředků
Z veřejných prostředků jsou v dětském věku hrazena pravidelná očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli, hemofilovým infekcím, dětské obrně a virové hepatitidě B (kombinované vakcíny Hexacima - pro nezralé děti Infanrix Hexa) a očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (kombinované vakcíny M-M-RVaxpro, dříve Priorix). Pokud dítě ze zdravotní indikace nemůže být očkováno hexavakcínou, je mu hrazeno očkování kombinací nižších vakcín.
Hrazeným pravidelným očkováním je i očkování proti tuberkulóze u rizikových novorozenců, kteří přišli do kontaktu s nemocným TBC.
Z nepovinných očkování jsou dětem hrazena očkování proti pneumokokovým, meningokokovým infekcím a proti lidskému papilomaviru.
U dospělých je kromě pravidelného očkování proti tetanu co 10 - 15 let hrazeno očkování proti virové hepatitidě u chronicky nemocných zařazených do dialyzačních programů, očkování proti Covidu, proti tetanu při poranění, proti vzteklině při poranění neznámým zvířetem, dále lidem nad 50 let očkování proti klíšťové encefalitidě a osobám nad 65 let očkování proti pneumokokovým infekcím.
Očkování proti chřipce, pro které je nejvhodnější doba na přelomu října a listopadu, mají hrazeno zdravotničtí pracovníci, pacienti se závažným chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem a takzvané rizikové osoby ve smyslu zákona a také pojištěnci, kteří jsou v dlouhodobé lůžkové péči nebo v domovech pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.
Takzvané rizikové osoby ve smyslu zákona, tedy lidé s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny nebo po operativním odstranění sleziny, lidé s provedenou autologní nebo allogenní transplantací kmenových hemopoetických buněk, lidé se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti a lidé po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci mají bez ohledu na věk nárok na hrazené očkování proti chřipce, proti hemofilovým, pneumokokovým a meningokokovým infekcím.
Dalším hrazeným očkováním je takzvané zvláštní očkování, kdy pojišťovny hradí očkujícím lékařům aplikaci a vakcíny hradí stát. Jedná se o očkování proti virové hepatitidě B (osoby pracující na rizikových pracovištích (zdravotnictví, osoby poskytující terénní nebo ambulantní sociální služby, osoby pracující s uživateli drog), studenti středních a vysokých lékařských škol, lidé vystavení rizikové expozici biologického materiálu – po rizikovém kontaktu s nemocným či bacilonosičem nebo po poranění rizikovým předmětem, například injekční jehlou - nově přijaté klienty do domovů pro osoby se zdravotním postižením a do domovů se zvláštním režimem.
Očkování proti hepatitidě A + B je hrazeno příslušníkům integrovaného záchranného systému, očkování proti spalničkám zdravotníkům na pracovišti infekčním nebo dermatovenerologickém.
Pojišťovny hradí vakcínu a její aplikaci poskytovateli zdravotní péče
Lidem je z veřejného zdravotního pojištění hrazena takzvaná ekonomicky nejméně náročná varianta očkovací látky. Kromě očkovací látky je hrazena i její aplikace. Zdravotní pojišťovna vakcínu včetně aplikace uhradí přímo příslušnému poskytovateli zdravotní péče. Pojištěnec se může rozhodnout pro dražší variantu vakcíny a rozdíl v ceně zaplatí přímo smluvnímu poskytovateli, který očkování provede.
Zdravotní pojišťovny evidují jak počty pojištěnců, tak i náklady na jednotlivá očkování. „Například proti meningokoku se za rok 2021 nechalo naočkovat 21 679 pojištěnců České průmyslové zdravotní pojišťovny a loni už 32 417 pojištěnců. ČPZP na toto očkování vynaložila za oba dva roky téměř 172 milionů korun,“ přibližuje data mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.
Proti covidu se v roce 2021 chránilo očkováním 742 903 pojištěnců ČPZP, ale za rok 2022 už jen 296 372 pojištěnců. Snížený zájem je v tomto případě důsledkem celkové proočkovanosti a promořenosti populace a zároveň se v tom i promítá zmenšená obava z toho onemocnění.
Meziročně, i když mnohem mírněji než u covidu, opadl podle dat ČPZP zájem také o očkování proti pneumokokovým infekcím, kde za rok 2021 bylo očkováno 26 091 pojištěnců s náklady 40 218 992 korun a v roce 2022 to bylo 24 460 pojištěnců s náklady 37 130 368 korun.
Když očkování nehradí stát
V rámci preventivních programů přispívá ČPZP na očkování proti infekčním onemocněním nehrazeným z veřejného zdravotního pojištění, tedy těm, která si klient hradí v plné výši sám. Výše příspěvku pro děti a mládež do 17 let včetně je až 1500 korun, klientům nad 18 let pak ČPZP přispívá až 1000 korun. Klienti mohou příspěvek využít na jakékoliv očkování nehrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Příspěvek z fondu prevence se nevztahuje na doplatky za očkování vakcíny. Nedostanou jej pojištěnci, kteří mají očkování hrazeno plně nebo částečně z veřejného zdravotního pojištění.
Očkování patří v České průmyslové zdravotní pojišťovně k nejčerpanějším preventivním programům. Zatímco ale předloni vyplatila ČPZP z fondu prevence na očkování zhruba 51 milionů, loni to bylo jen přibližně 36 milionů. Na meziročním poklesu se podepsalo zejména to, že ubylo zájemců o příspěvek na nejžádanější očkování proti klíšťové encefalitidě, vzhledem k tomu, že je nabídl stát lidem od 50 let z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Příspěvek na toto očkování z preventivního programu loni čerpalo 23 221 klientů ČPZP, když v roce 2021 jich bylo 37 773. Celkově si o příspěvek na některé očkování požádalo předloni 57 547 a loni 41 602 pojištěnců ČPZP.
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje přes 1,3 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má více než sto poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní příspěvky a programy plné výhod, slev a bonusů.
