„Šířkou záběru a rozmanitostí je to nebývalá výstava. Když jsme ji v kurátoské dvojici se Zdeňkem Sklenářem začali připravovat, netušili jsme, do jaké šířky nás vlastní záměr zavede. Opravdu si tu každý najde pro sebe něco zajímavého a podnětného,“ říká kurátor výstavy Jan Světlík.
Česká krajinomalba, klasická i inovátorská, se na výstavě prezentuje prostřednictvím děl Antonína Slavíčka a Jana Trampoty, dvou zásadních postav českého moderního umění. Trampotovy obrazy vynikají tichou jednoduchostí a dokonalým smyslem pro kompozici, která vychází z každodenního kontaktu s přírodou. Slavíček, inspirován impresionismem, dokázal zachytit světlo s takovou intenzitou, že jeho obrazy působí jako atmosféra sama – proměnlivá a živá. Výběr doplňují další krajináři jako Karel Holub, Václav Březina a Michal Matzenauer, kteří přinášejí nové přístupy – od melancholických nálad po poetickou geometrii. Výběr krajinářů není jen holdem tradici, ale ukázkou, že i "klasický" žánr se neustále vyvíjí – podle toho, kdo se dívá, odkud se dívá, a co chce v krajině zahlédnout.
Warholova Marilyn: zářivá i zneklidňující, tak by se dal stručně popsat jeden z vrcholů výstavy. Slavné vyobrazení Marilyn Monroe od Andyho Warhola, zakladatele amerického pop-artu pochází ze série vytvořené v roce 1967 ve Warholově tiskárně Factory Additions. Každý ze sítotisků vznikl z pěti rastrů – jeden fotografický a čtyři barevné. Warhol si záměrně pohrával s tiskem mimo soutisk, čímž vytvořil obraz, který je iluzí slávy i jejím stínem. Jeden z vystavených tisků kombinuje pouze černou a stříbrnou, jako by herečka vystupovala z černobílého filmového plátna – symbol věhlasu i tragédie zároveň. Warhol k tomu řekl: „Čím více se díváte na tutéž věc, tím více se vytrácí význam – a tím lépe a prázdněji se cítíte.“
Oscilující a fascinující polská geometrie. To je pomyslný titulek provázející další vystavené práce. Z Polska do Gongu přichází díla Tamary Berdowské, která pracuje na pomezí op-artu a minimalistické abstrakce. Její obrazy působí na první pohled klidně, ale při delším pozorování začínají doslova vibrovat – oscilují mezi přesnou geometrií a organickou intuicí. Její strukturované kompozice vyvolávají napětí mezi řádem a emocí, logikou a pocitem. Berdowská tak ukazuje, že i čistě vizuální forma může nést hluboký vnitřní význam.
Kontrasty klasiků a současnosti z tuzemska a zahraničí přináší Letní salón v podobě velkých jmén jako Salvador Dalí, Oskar Kokoschka, Jan a Eva Švankmajerovi nebo Zhang Xiaogang, s výraznými současnými tvůrci jako Krištof Kintera, Ivana Štenclová, Michael Rittstein, Yue Minjun, mistr ironického úsměvu, či Hans Glattfelder. Od objektů a instalací po figuraci a analytickou malbu – každý z autorů přináší svou osobitou výpověď o světě, v němž žijeme.
Letní salón – Pro každého něco není jen výstavou obrazů. Je místem pro inspiraci, zábavu i zamyšlení, oslavou výtvarné rozmanitosti a vizuální odvahy. Výstava potrvá do 30. 9. 2025.
