Pavel Sláma se narodil 11. března 1979 v Ostravě-Porubě, na základní školu chodil ve Veveří a v Pisárkách v Brně. Na pražské Konzervatoři vystudoval hru na kytaru a na lesní roh, a ve studiu pokračoval na a Ladičské škole Jana Deyla. Má absolutní sluch.
Výtvarné tvorbě se věnuje 15 let. Základy sochařské techniky získal v ateliéru hmatového modelování Evžena Perouta. Zpočátku vytvářel malé reliéfy, později začal sklápět objekty (domy) do plochy, do reliéfní desky, směřoval k trojrozměrnému vyjádření. Prvním pokusem o osamocení objektu byla destička s mírně vystupujícími domy a s prostorově modelovanými tramvajemi. Od drobných formátů dospěl až k Babylonské věži (1998-1999) měřící na výšku dva metry. Hlavními předměty jeho zájmu jsou církevní stavby, městské prostory, dopravní prostředky. Velkou inspirací jsou mu sluchové vjemy a podněty. Součástí některých soch jsou funkční zvony a zvonky.
Pavel Sláma nevidí od narození. Jeho tvorba není tedy ovlivněna žádnými uměleckými díly a vzory. Originalita jeho představ je dobře patrná na objektech inspirovaných románskou, gotickou, kubistickou a funkcionalistickou architekturou.
