Akci Moravskoslezský kraj - perspektiva 2030 pořádalo ve Vítkovickém zámku v Ostravě Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje společně s Krajskou hospodářskou komorou Moravskoslezského kraje.
„Cílem bylo stanovit a zejména začít řešit priority kraje na další dvě desetiletí," vysvětlil generální ředitel Sdružení pro rozvoj MSK Miroslav Fabian.
„Během dvaceti let dojde v regionu k zásadním změnám v průmyslové struktuře regionu, na které je nutné se připravit," uvedl prezident Sdružení pro rozvoj MSK a předseda představenstva Krajské hospodářské komory MSK Pavel Bartoš. „Dlouhodobý byznys je nutné provázat s tím krátkodobým. A musíme si tady vyřešit všechny rozpory, které mohou očekávané změny přinést, abychom nebyli v Praze pro smích," míní Jan Světlík, prezident Národního strojírenského klastru a předseda představenstva společnosti Vítkovice.
Počítá se s tím, že kolem roku 2030 se dotěží zásoby černého uhlí v regionu, což bude mít významný dopad na celou ekonomiku v kraji, protože dnes je energetika, teplárenství i hutnictví v regionu založeno právě na uhlí z OKD. S tím by souviselo také výrazné snížení pracovních míst v řádech desítek tisíc.
Zásoby uhlí v kraji podle ředitele pro rozvoj a strategii OKD Jána Fabiána dosahují zhruba 217 miliónů tun. „Pokud nezahájíme těžbu v Dole Frenštát, a to neuděláme bez připravené státní energetické koncepce, která bude určovat směr dalších záměrů v oblasti uhelné politiky státu, tak tady budeme těžit už jen zhruba dvacet let," potvrdil Ján Fabián.
Účastníci konference se proto jednoznačně shodli, že je nutné co nejdříve rozhodnout, co s uhlím pod Beskydami, a dořešit surovinovou dostupnost v kraji. Nosnými obory by v regionu měly zůstat hutnictví a strojírenství.
„Je nezbytné ovšem hutnictví výrazně modernizovat a ekologizovat hutní procesy. Klíčové pro region je rovněž strojírenství ve všech svých odvětvích zejména špičkové know-how uplatnitelné na světových trzích," uvádějí účastníci konference ve svých závěrech. Podstatným je také automobilový průmysl, železniční průmysl a výroba dopravních prostředků celkově.
Vize dotěžení černého uhlí by měla být podmětem k zásadním změnám v energetice a teplárenství v regionu, odstranil by se tak rozdíl mezi nedostatečnou kapacitou ve výrobě energie a mezi její spotřebou. „Náhrada elektrického a tepelného výkonu může být řešena například novým jaderným zdrojem, výrazně by se snížila koncentrace znečišťovatelů v kraji s velmi pozitivním dopadem na čistotu ovzduší," řekl Pavel Bartoš s tím, že zásadní příčinou špatné kvality ovzduší v regionu je právě vysoká koncentrace znečišťovatelů na relativně malém území.
Konference rovněž doporučila podporovat regionální pilotní projekty s využitím místního podnikatelského know-how, budované vědeckovýzkumné základny i zdejších vysokých škol.
„Rozhodnutí by mělo také padnout o vodní cestě Odra- Dunaj-Labe, díky níž by se kraj mohl napojit na mezinárodní vodní síť, a o způsobu využití dalších perspektivních dopravních systémů," uvedl Miroslav Fabian s tím, že region by se mohl stát významným dopravním uzlem. Důležité pro kraj je rovněž, aby fungoval regionální systém dopravní obslužnosti a logistiky.
„V souvislosti s očekávanými změnami je také nutné vytvořit systém na podporu nových pracovních míst se zaměřením na perspektivní obory," uvádí se dále v závěrech z konference.
Všechny změny a možné alternativy rozvoje regionu by se však měly podle účastníků konference řešit v kontextu euroregionu TRITIA se sousedními regiony v Polsku a na Slovensku, se kterými chce Moravskoslezský kraj úzce spolupracovat.
