Projekt byl určen zejména nezaměstnaným občanům ve věku nad 50 let a maminkám po rodičovské dovolené. Lidé z Ostravska a Novojičínska, kteří nemohli sehnat práci, přijali pozvání k účasti ve vzdělávacích kurzech, hrazených z prostředků Evropské unie a českého státního rozpočtu.
Nyní, v březnu 2011, projekt Kompetenční model končí. S jakými výsledky? I toto téma zaznělo na páteční závěrečné konferenci, které se zúčastnili hlavní organizátoři projektu spolu s lektory, zástupci úřadů práce a v neposlední řadě také se samotnými absolventy kurzů tohoto projektu. Požádali jsme některé z účastníků konference o zhodnocení přínosu Kompetenčního modelu:
Dana Diváková, ředitelka Institutu komunitního rozvoje v Ostravě, vedoucí projektu: "Naše vzdělávací a poradenská společnost již řadu let pomáhá lidem odstraňovat překážky, které jim brání uplatnit se na trhu práce. Máme tedy dostatek informací o potřebách cílových skupin a proto jsme se v Kompetenčním modelu zaměřili zejména na kurzy v oblasti informačních technologií, účetnictví a další ekonomické dovednosti. Přitom jsme se snažili účastníkům projektu zorganizovat i odborné praxe, pomáhali jsme jim v poradenských střediscích a nemalou pozornost jsme věnovali komunikačním schopnostem našich svěřenců včetně komunikace v týmu a s nadřízenými. Vždyť nemalou překážkou nezaměstnaných spoluobčanů bývá ztráta sebedůvěry, ztráta profesních návyků a také ztráta kontaktu s pracovním prostředím, což se pak negativně projevuje při hledání nového zaměstnání a především udržení se v něm."
"Mám-li zhodnotit projekt, který jsme časově i odborně rozdělili do pěti etap kurzů, jsem přesvědčena o tom, že to byl projekt úspěšný a efektivní. Devadesát posluchačů kurzy dokončilo a celkové náklady nepřesáhly tři milióny korun. Víme o 27 lidech, kteří si našli práci," dodává Dana Diváková.
Taťana Černá, oddělení analýz a prognóz trhu práce, Úřad práce Ostrava: "To není špatný výsledek, uvážíme-li, jak vysoké procento nezaměstnanosti v Ostravě máme a o jakou cílovou skupinu se v projektu jednalo. Ono hodně záleží i na tom, nakolik se autorům projektu podaří vystihnout aktuální potřeby trhu. V tomto případě se to dle mého názoru povedlo."
Jarmila Kolatová, občanské sdružení Edukana: "V Kompetenčním modelu jsme využili našich dosavadních zkušeností z práce s nezaměstnanými, kteří jsou znevýhodněni na trhu práce a potřebují podporu při svém dalším pracovním uplatnění. V rámci skupinových i individuálních aktivit jsme mimo jiné nacvičovali modelové situace, s nimiž se mohou zájemci o zaměstnání při jeho ucházení setkat. Ať už jde o osobní či telefonický rozhovor s potenciálním zaměstnavatelem nebo přípravu strukturovaného životopisu a motivačního dopisu, zvládání zátěžových situací apod. Stává se totiž, že absolventi našich kurzů se opětovně zajímají o novou práci a neuspějí. Mnohým pak klesne znovu sebevědomí a propadnou skepsi. Proto si často kladu otázku, jak jim pomáhat i v tomto pro ně nelehkém období."
Katarína Vrablová, ředitelka Střední ekonomicko-podnikatelské školy Studénka: "Na naší škole jsme organizovali kurzy práce s počítačem a internetem. Je běžné, že frekventanti se k nám vrací a svého bývalého lektora a požádají o pomoc s řešením problému například s novým počítačovým programem a podobně. Tím, že jsme v malém městě jediná střední škola, aniž bychom to sami nějak cíleně organizovali, projekt v naší škole stále žije, i když de facto už skončil."
Dana Diváková, ředitelka Institutu komunitního rozvoje v Ostravě, vedoucí projektu: "Máme radost, když se k nám bývalí svěřenci vrací. Nezavíráme před nimi dveře a ochotně jim poradíme třeba s napsáním životopisu nebo motivačního dopisu. Mým velkým přáním je, abychom nezaměstnaného člověka nejen vyškolili, ale také mu zajistili práci. Vzpomínám na svůj studijní pobyt ve skotském městě Glasgow, kde vzdělávací agentura po ukončení rekvalifikačního kurzu pomůže najít svěřencům i zaměstnání. Jak to dělá? Novému zaměstnavateli, který rekvalifikovaného nováčka musí přijmout na půl roku, vzdělávací agentura hradí i náklady, které zaměstnavateli vzniknou s přijetím nového pracovníka. Takto postavené projekty naše legislativa, bohužel, zatím neumožňuje."
Irena Hrachovinová, účastnice kurzu účetnictví ve Studénce: "Loni jsem v 55 letech skončila práci u Českých drah, kde jsem působila jedenatřicet let. Zaevidovala jsem se na Úřadu práce v Bílovci, kde mi řekli o kurzech Kompetenčního modelu. Víte, moc jsem se chtěla ještě něco naučit, dál se vzdělávat. V kurzu jsem se hodně dozvěděla nejen o některých počítačových programech, které jsem na dráze nepoužívala, a tudíž jsem je neznala. Zdokonalila jsem se také v účetnictví, zaujaly mne i mnohé ekonomické a právní otázky. V neposlední řadě jsem poznala nový kolektiv, který tvořily nejen ženy po mateřské, ale také mé vrstevnice se středním a vysokoškolským vzděláním. I když už kurz skončil a někteří si už našli nové zaměstnání, stále mezi sebou komunikujeme a vyměňujeme si nové poznatky. U nás ve Studénce moc pracovních příležitostí není. Každé ráno se o tom přesvědčuji, když usedám k počítači a hledám nová pracovní místa. Stačil by mi i záskok za ženu na mateřské apod. A protože jsem stále velký milovník vlaků, klidně bych dojížděla třeba až do Olomouce."
Svatava Baranová, účastnice kurzu výpočení techniky v Ostravě: "V době, kdy jsem navštěvovala kurz, se mi podařilo najít nové zaměstnání. Pracuji u jedné ostravské podnikatelky, která je od rána do večera v práci, a já se jí starám o domácnost. Do důchodu mi zbývá dva a půl roku a jsem ráda, že mohu být ještě užitečná. Znám několik vrstevnic, které už nemají chuť hledat novou práci. Asi by potřebovaly projít podobným kurzem, jako byl Kompetenční model. Mně osobně dodal sebevědomí, takže se cítím být dnes opět potřebná a užitečná. Mám práci, která mne baví a naplňuje. Co více si můžete přát."
