I stanový tábor však musí jít s dobou a reagovat na technické, hygienické a stravovací podmínky pobytu.
Milan „Cvrček“ Makovický, hlavní vedoucí: „Oproti předchozím rokům jsme si letos pořídili solární panely, které nám pohání hlavně ledničku, že nemusíme jezdit tak často pro potraviny. Telefony, mobily tady samozřejmě děti nemají, jsme bez elektriky a vodu dovážíme z vodovodů a kanalizací pitnou. V letošním roce jsme vybavili tábor zbrusu novými kadibudkami, proběhl nátěr našeho vagónu, už to nutně potřeboval.“
Také kvalita bydlení a stravování odpovídá požadavkům na táboření ve volné přírodě.
Milan „Cvrček“ Makovický, hlavní vedoucí: „Děti na táboře spí v podsadových stanech s pevnou podsadou a celtou, takže si myslím, že ten komfort tady je. Vaříme tady, děti dělají službu, z každého týmu, z každé družiny jeden člen vždycky jde pomáhat paní kuchařce do kuchyně, máme paní kuchařku, která se nám stará o stravu.“
Filip Jelínek, táborník: „Jsou tady krásné stany a jsou tady kamarádi, už jsem tady byl jednou.“
Eliška Vašíčková, tábornice: „Nejlepší je to, že ti rádci jsou na nás milí, starají se o nás a to jídlo je tady hodně dobré. Takže bych ráda pochválila paní kuchařku. A nejhorší si myslím, že smrdí kadibudky, ale to nevadí.“
Eliška Husárová, tábornice: „Asi to prostředí, je to hodně přátelské a jako že tady mám kamarády, hodně kamarádů.“
Martina Hynštová, tábornice: „Mě se tady líbí, že se tu děti mají rády a že spolu spolupracují a že tu každý může být sám sebou.“
Program tábora je uvolněný, zaměřený na hry a soutěže v přírodě i výlety do okolí.
Michaela „Žvanilka“ Makovická, jednatelka spolku: „Děti tady hrají různé sportovní hry, jako le lacross, ringo, fotbálek. Měli jsme výlet do Opavy do Slezského muzea, na stříbrné jezero, kde se koupali, taky budeme mít výlet na kolech na Slezskou Hartu. Letošní tábor máme téma piráti, pirátský tábor, kde můžou děti plnit pirátské odborky, je to taková obdoba Foglarových bobříků, kde můžou plnit zkoušku mlčení, hladu, samoty, rostlin, zručnosti, síly, odvahy.“
Karolínka Husárová, tábornice: „Na táboře se mi líbí to, že ti velcí pro nás vyrábí ty aktivity prostě, pro nás dělají.“
Karel Wágner, táborník: „Mě se tady na táboře nejvíc líbila hra, jak jsme vyměňovali sirku za různé věci.“
Eduard Vach, táborník: „Tady se mi hlavně líbí, že hrajeme nějaké hry, že jsem venku, jsme aktivní a cítím, že jsme tak jako v přírodě, je tady fajn, kamarádi v pohodě, mám tady kámoše. Tak trošku se mi stýská.“
Ke zpívání děti nepotřebují žádné mobily, složily si i vlastní píseň. Mezi sebou mají dokonce táborového novináře, který zaznamenává celé táborové dění.
Eduard Vach, táborový novinář: „Tak já si většinou hlavně shromáždím informace o tom, co děláme na schůzkách a pak to jakoby po částech začnu zpracovávat. To i budu vydávat.“
Milan „Cvrček“ Makovický, hlavní vedoucí: „Děti máme z Bruntálu, většinou jsou to členové našeho oddílu, ale samozřejmě i z okolí, Vrbno, Karlovice, Mezina.“
Michaela „Žvanilka“ Makovická, zástupce vedoucího tábora: „Velmi děkujeme za pomoc rodičům a kamarádům našeho oddílu a také městu Bruntálu za finanční pomoc a hlavně panu starostovi a ostatním.“
Tábor v Dlouhé Stráni bude pokračovat opět za dva roky, příští rok ten pobytový vystřídá tábor putovní.
