Velkou sílu i odvahu potřebovali lékaři i vedení porodnice. Akutně bylo i nutné několik pacientů letecky evakuovat do sousedních nemocnic.
Renata Kupková, lékařka porodnice: „Nebylo to veselé, nebylo to úsměvné. Dokud nebyla elektrocentrála, tak to bylo v podstatě beznadějné. Upřímně – jsem byla ráda, že nebyl žádný porod v běhu. Jste bez vody, jste bez elektřiny, jste bez kontaktu, jste odřezaní od světa. Bylo jediné štěstí, že v tu krizovou chvíli, v tu nejtěžší chvíli nebyl žádný porod v běhu. Jakmile neskočila elektrocentrála, tak prostě svitlo.“
Budoucí rodičky potřebovaly především psychologickou podporu v krizové situaci.
Lenka Petřeková, vrchní sestra porodnice: „Já jsem vnímala spíše ženy, které byly těhotné, tak ta měly velký strach protože byly odříznuté od rodin, nevěděly co je a těm jsme umožňovaly z jednoho bodu v koridoru jsem jim půjčovala mobilní telefon, aby měly spojení vlastně se svojí rodinou.“
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Pro mě nejhorší zjištění v tom daném okamžiku bylo, že s některými obcemi jsme ztratili úplně spojení, třeba s Krnovem a to byla velmi složitá situace, protože nějakou dobu trvalo, než se spojení podařilo obnovit a to byly těžké chvíle. Tady je vidět, jak to ta příroda umí zařídit, že všechno zlé je k něčemu dobré, ale tady ty povodně prostě nezabránily tomu, aby se narodily zdravé a krásné děti. Já bych jim chtě všem poděkovat, protože samozřejmě ten zdravotnický personál a vůbec ta komunita lidí kolem krnovské nemocnice byla v rámci povodní úplně úžasná.“
Vedení nemocnice řešilo také několik kritických momentů, aby zajistilo potřebnou péči.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Kritické momenty. První byl, když nám začal vynechávat ten generátor proudu, který byl a my jsme věděli, že jestli vypne, tak máme několik desítek minut na to, abychom, než se zastaví úplně proud z baterií. Další moment byl, když vypadlo úplně spojení, nebyla voda, nebylo nic a docházelo k zaplavování budovy rehabilitace, kde v přízemí byli pacienti. Třetí moment byl, když ten proud úplně vypadl večer. Objevil se pan hejtman a podařilo se zajistit dvě veliké elektrocentrály.“
Gabriela Závodská, maminka: „20. září minulý rok. Tady v Krnovské nemocnici. Tady z Krnova. Bylo, jelikož jsem měla termín porodu 14. září, tak jsem právě čekala, kdy to přijde, nepřijde, takže náročné to bylo.“
Markéta Jelínková, maminka: „16. září tady v Krnově. My jsme z Třemešné. Byly velké obavy, vlastně tím, že jsem přenášela Stelinku, tak jsme se v pátek 13. září s paní doktorkou domluvili, že už tady zůstanu.“
Anketa, maminky: „Narodila se 14. 9. a jmenuje se Leontýnka Dil. Z Třemešné. Tak kdyby vlastně nebyla průjezdná cesta nebo něco, tak jsme to tady vlastně proleželi celý víkend.“
Kristýna Perďochová, maminka: „Bylo to pro nás těžké, protože nemohla ani rodina ke mně přijet, vůbec nic Stresy šly i na malou, taky chudák úplně plakala.“
Celá povodňová situace přinesla kromě zkušeností lékařů také mnoho poučení pro budoucnost.
Jana Murová (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: „Že je za každých okolností nutné se obklopit týmem lidí, kteří jsou schopni a ochotni pracovat, týmem profesionálů a možná, že je třeba být víc hlasitý a víc si o tu pomoc ze strany tátu křičet, volat a dožadovat.“
