Zastupitelé obce nabyli přesvědčení, že památková zóna je obci víc na obtíž než ku prospěchu. Požádali proto ministerstvo kultury o její zrušení.
Ondřej Holub (nez.), starosta Malé Morávky: "Není to z důvodu, že bychom si nevážili toho prostředí, které tady historicky máme, ale nicméně plošná zonace brání jakémukoliv rozvoji."
Co znamená život v památkové chráněné obci, vědí nejlépe její obyvatelé. Omezení je někdy opravdu trápí.
Marian Křivánek, obyvatel Malé Morávky, podnikatel: "Okna, která jsme chtěli kastlíkové nebo eurookna, musely být, musely být podle památkářů takové a makové. Eternit, který určitě do horského střediska nepatří, musíme mít černý eternit. Mám zkušenosti s komínama. Měli jsme na baráku, který je 200 let starej, bílej komín, chtěli jsme červenej a oni chtěli bílej."
Nezbytná jednání si vyžadují čas a čas, to jsou peníze.
Marian Křivánek, obyvatel Malé Morávky, podnikatel: "Rekonstrukce, kterou jsme chtěli dělat v roce 99, tak proběhla v roce 2005, takže 6 let. Finančně můžu říct 300 tisíc."
Ľubica Mezerová, památkářka: "Pamiatková zóna v Malej Morávke má zmysel, pretože je to vlastně jedna z posledných obcí rozptýleného, které sú typu v Jeseníkách. Sú tam dochované povodné objekty, povodné chalupy, ktoré už vlastně nikde jinde nemožeme vidieť v takom rozsahu, ako v tejto obci."
Ondřej Holub (nez.), starosta Malé Morávky: "Názor většiny zastupitelů je samozřejmě takový, že památkově chráněné objekty, které jsou dnes vyhlášené, ať zůstanou samostatně chráněny a zákon to umí ošetřit. Jde nám o to, aby se chránilo to, co za to stojí."
