V červnu roku 1945 bylo donuceno opustit své domovy 3 tisíce německých obyvatel Krnova, tehdejšího Jägerndorfu. Byli mezi nimi i ženy, děti a starci. Téměř bez jídla šli asi týden. Hladový pochod se odehrál v době divokého odsunu.
“Ven z domu byli vyhnáni směrem do Králík. 120 km a 300 z nich zahynulo.4 z nich jsou dneska mezi námi. Ti mají růže v rukách. Já jsem nejstarší, Příští rok oslavím pomocí pána Boha 90 let,” vzpomíná Kurt Schmidt, spolek Heimatkreis Jägerndorf
V Krnově se dlouho diskutovalo o tom, zda deska ano či ne a které místo je nebo není vhodné. Nakonec našla své místo v zahradě spolkového domu na pozemku Jesenického horského spolku v sousedství synagogy.
“Umístění té pamětní desky považuji za šťastné, že zrovna zde. Protože se tady potkávají historické paralely 20.století a myslím si, že pro Němce Krnováky, kteří k nám jezdí, tak že je to velmi důležitý den,” říká Michal Brunclík, místostarosta Krnova
“Já jsem krnovačka, tak já jsem zažila všechno. Odsun, všechno. Sice mě se to chválabohu netýkalo, ale moje teta odešla,” uvádí Mariana Hudečková, krnovská rodačka
Pamětní deska je symbolem pravého usmíření. Při slavnostním odhalení ji požehnali zástupci Českobratrské církve evangelické, římsko-katolické církve, řádu minoritů i židovské komunity.
