Mušle, korály, motýli, chobotnice, Ďas mořský, ale třeba i žraločí čelisti. To je jen pár ze stovek exponátů, které za uplynulých 40 let nasbíral frýdecko-místecký potápěč 64letý pan Kozel.
Například živočicha, který na první pohled vypadá jako trilobit. Ve skutečnosti však jde o Ostrorepa, kterého pan Kozel koupil na tržnici v Thajsku.
Stanislav Kozel, sběratel: "Jsme se vydali do vesnice, kde jsme na tržišti u těch domorodců objevili v koších něco nepředstavitelného, protože jsme to do té doby nikdy neviděli, neznali. Shodou okolností jsem o tom ani nečetl. A až doma jsem zjistil, že je to Ostrorep, protože domorodé řeči jsem nerozuměl. A hlavně mi to nabízeli k jídlu, což se mi nezdálo, protože když to člověk otočí, tak je to téměř prázdné. A doma v odborné knížce Jedovatí živočichové jsem si přečetl, že tahleta potvůrka když se nakrmí, že se druhotně dokáže stát jedovatou a nejvíce úmrtí je v Thajsku a tam se to běžně v restauracích nabízelo, takže jsme zůstali stát překvapeni, že je to běžně v nabídce i turistům, protože to bylo běžně před hotely jako specialita a v knihách potom píší o tom, že jsou tam úmrtí. Je to zajímavé a téměř podobné trilobitu. Taková předpotopní potvůrka to je. Tak to byl největší zážitek, co se týká těch mořských zvířat, se kterými jsem se setkal."
Stovky různých exponátů sběratel má dnes v palkovické škole. Důvodem jsou jeho vnoučata, která ho přesvědčila, aby sbírku vystavil.
Ivo Fišer, ředitel palkovické ZŠ: "Nejdříve nám tady dohodil malou besedu s ukázkami a když jsme zjistili, co všechno má doma, tak jsme ho požádali o uspořádání výstavy. Přišla se podívat spousta rodičů, dětí. Mě zaujalo nejvíce to, že pan Kozel má ke každému exponátu nějakou vzpomínku, nějaké vyprávění, takže je schopen o tom povyprávět. Takže to je pro děti mnohem přitažlivější než to vidět třeba na internetu, nebo jako nějakou ukázku."
Indonézie, Thajsko, Chorvatsko, Egypt, Kuba, Řecko. Tyto země pan Kozel procestoval. Veškerá zvířata z těchto míst si navíc sám preparoval.
Stanislav Kozel, sběratel: "Ten Mořský ďas byl takový nejzajímavější. Chytil jsem ho na harpunu a vypreparoval jenom polovinu, protože se mi ta druhá nepovedla, takže z něj mám jenom tu hlavu. Nejvíce času mi vzaly asi tyhle ryby, ty skorpeny, ten Mořský ďas taky. Na těch preparátech jsem se učil. A potom ty ryby, které jsou náročné v souvislosti s těmi detaily. A potom ten humr a langusta, to dalo taky hodně práce. Rozebrat, vytahat z toho to maso, zase to poskládat a ty volné části se zase musely dopreparovat plastem, anebo doretušovat barevně."
V nejbližší době žádnou výpravu nechystá. Výstava v palkovické škole bude až do konce dubna. Podívat se na sbírku Stanislava Kozla může každý po domluvě s vedením školy.
