Oddíl Kenda ve Frýdku-Místku funguje od roku 2006 a má 20 členů. I když se Kendó v Japonsku děti učí už od čtyř let, v České republice do Kenda přijímají až od šesti.
Miloslava Jánská, milovnice bojového umění Kendó: „Je to o věnování se sobě a také o tom, že se zde uplatňuje soubor určitého správného chování, takzvané rejho. Třeba když přijdeme do tělocvičny, musíme se uklonit, protože jsme vděčni za to, že někdo přijde a učí nás, vyučující je zase vděčný za to, že jsme se přišli učit."
Celý boj je založen na útoku buď bambusovým, nebo dřevěným mečem, kterému se říká Bokken, tady jde pouze o simulovaný boj, tedy boj bez kontaktu.
Vladimír Pryček, vedoucí oddílu Kendó Frýdek-Místek: „Cvičení s dřevěnými meči, na to jsou přesně dané techniky, které se cvičí v sestavách. A je to v podstatě ten nejreálnější boj, který s mečem může být, protože všechno ostatní, co se cvičí ve výzbroji, je sice úplný kontakt, ale opravdovým mečem nemůžete seknout. Bokken slouží k tomu, aby to skutečně vypadalo, že se cvičí opravdovými meči."
Bambusový meč se nazývá Šinaj, s ním se už reálný boj předvádí v brnění, v takzvaném bogu. Martin Formánek, milovník bojového umění Kendó: „Kendó je útočné cvičení. Člověk nemůže být pasivní, stejně jako když je člověk pasivní v životě, tak toho moc nezvládne."