15 různých stanovišť a v nich desítky činností, které běžně v životech provádí ti, kterým osud připravil zdravotní omezení čekalo na žáky a předškoláky karvinské Základní školy U Lesa.
"Si nikdy nevyzkoušeli, jaké to je, když tyto děti musí každý den překonávat překážky. Proto jsme si řekli, ať si to vyzkouší na vlastní kůži," Marta Sedláčková, učitelka, spoluorganizátorka projektu.
Každé stanoviště obsahovalo jiný druh omezení. V této třídě se například setkali s Helenou Goreckou, která je od narození nevidomá a jejím vodícím psem. Podělila se s nimi o zkušenosti, jaké to je žít bez zraku.
"Podle mě to mají hodně těžké, ti lidi a ten pes jim hodně pomáhá," řekla žákyně školy.
V další třídě se žáci zase mohli vcítit do kůže autistů a sluchově postižených. Seznámili se se znakovou řečí. A vcítit se do kůže nechodících mohli také díky manipulaci s invalidním vozíkem. Pro většinu z nich to byl nepříjemný pocit.
"To mají úplně těžké," řekl žák školy.
Smyslem projektového dne bylo, aby se zdravé děti nejen uměly vcítit do kůže hendikepovaných, ale aby si své zdraví chránily a také aby se naučily hendikepované tolerovat.
