Klub modelářů Karviná začal fungovat před šesti a za dobu svého působení se úspěšně rozrostl.
Rostislav Roubic, vedoucí Klubu modelářů Karviná: “Tvoříme společně další kolejiště, tady tvoří naši dospělí členové kroužku. Je to už ve formě digitálu."
Jaromír Sikora, spoluzakladatel Klubu modelářů Karviná: “Každá lokomotiva má v sobě malý dekodér, takové srdíčko, kam posíláme povely z těchto ovladačů. Tímhle ovládáme všechno, ta lokomotiva má v paměti základní funkce, vpřed-vzad, osvětlení různé, zvuky motoru, startování. Čtyři lokomotivy na jedné koleji, každá může dělat něco jiného, což kdysi v analogové technologii nešlo. Tam všechno jezdilo stejně."
David Hájek, člen Klubu modelářů Karviná: “Řídím vlak jménem Berta. Jel do Karviné a svítí světýlkem číslo dva."
Jaromír Sikora, spoluzakladatel Klubu modelářů Karviná: “Děláme přesné modely, když tady vidíte Ropici v té délce, je to skutečná stanice zmenšená v měřítku 1:120. Vše, co tady vidíte, včetně nivelace, kopečku, domečku, snažíme se, aby to vypadalo věrohodně, protože my stavíme 3. a 4. epochu a stavíme něco, co už nikdy nikdo neuvidí. Snažíme se ukroutit z ničeho bič, aby to fungovalo bez velkých nákladů, protože náklady dělají hodně. Pereme se s tím, protože dnes je taková doba, že dotacemi to není nic moc.”
Hlavní výhodou kroužku je, že se děti naučí pracovat s nejrůznějším nářadím a osvojí si rukodělné práce.
Rostislav Roubic, vedoucí Klubu modelářů Karviná: “Někteří přijdou k nám a poprvé drží v životě nůžky. Držet šroubovák, poprvé v životě vzít do ruky pájku, spájet nějaké věci elektronické, nějaký úvod do té elektrotechniky. Ale je pravda, že ty děti se rozdělí většinou samy. Někdo je šikovný na řemeslo, bude dělat stromečky, domky stavět a vůbec rukodělné práce a jiní jsou zase na tu elektroniku a stroje. Všichni si najdou to své. Chtěl bych do budoucna, abychom v rámci kroužku udělali takové pracovní dílničky nejen pro železnici, ale i takovou všeobecnou zdatnost. Rádi bychom něco takového do budoucna rozjeli."
Modelařinu a první pokusy děti zkouší v dětské klubovně, tady nevadí, když se něco náhodou nepodaří.
Rostislav Roubic, vedoucí Klubu modelářů Karviná: "Tohle kolejiště je spíš pedagogická pomůcka, kde si zkouší elektrické obvody pájet, vyrábět trávu, modelovat krajinu, fantazii se meze nekladou, ale i ta železnice má nějaké normy a předpisy, takže se snažíme dát dětem možnost, aby poznaly, proč se staví kolej v té nivelitě, že se neříká zatáčka, ale oblouk a takové věci."
Jakub Frömmel dochází do kroužku pět let. Zrovna zkoušel ze stavebnice poskládat samovýsypný vůz typu fals.
Jakub Frömmel, člen Klubu modelář Karviná: “Mě to baví, že jsem mezi svými, tady jsou všichni stejní blázni do železnice jako já a taky jsem se tu naučil hodně dobrých věcí.”
Další nadšenec do železnice Patrik Szafarzyk, si zkoušel simulátor zabezpečovacího zařízení na železnici.
Patrik Szafarzyk, člen Klubu modelář Karviná: “Simuluje to reálnou zabezpečovací techniku, která se využívá, člověk se může naučit, jak v reálu funguje stavění vlakových cest. Hlavně jsou tam i stanice, jako jsou v reálu, třeba trať Jablunkov-Karviná, která je dálkově řízená z Přerova."
Do kroužku dochází Patrik Szafarzyk šest let. I přes svůj mladý věk dělá brigádně u Správy železnic dozorce výhybek v Bohumíně.
Patrik Szafarzyk, člen Klubu modelář Karviná: “Po škole plánuji zůstat u dráhy, udělat výpravčího a dostat se na traťového dispečera, což je nejvyšší pozice, co může být."
Většina z těchto kluků by už dnes uměla řídit i lokomotivu, říká Rostislav Roubic.
Rostislav Roubic, vedoucí Klubu modelářů Karviná: “Byli jsme několikrát na exkurzích, kde si to vyzkoušeli, oni vám řeknou o té lokomotivě více než já a myslím si, že málokdo z nich bude mimo železnici, opravdu od nás ty děti jdou k železnici."
Prozatím je Klub modelářů omezen prostorem, do budoucna ale počítá s rozšířením zázemí.
Rostislav Roubic, vedoucí Klubu modelářů Karviná: “Správa železnic nám slíbila, že ty prostory bude možné do budoucna zvětšit po rekonstrukci, takže doufáme, že budete moct brát nové členy. V současné době máme deset dětí v dětském kroužku a 11 dospělých. Potřebujeme hodně velké prostory, už kvůli výstavním možnostem. Rádi bychom karvinské veřejnosti jednou ukázali naše díla a rádi bychom využili hlavní vestibul stanice Karviná, to nadpodlažní patro. Správa železnic se na to vyjádřila kladně, doufám, že se rozvine nějaká spolupráce."
Dospělí členové také pořádají a účastní se výstav v mezinárodním duchu, mladí modeláři tam získávají inspiraci.
