Záchranář na cestách Marek Balicki procestoval za poslední roky velký kus světa, zažil spoustu dobrodružství a navštívil desítky zázemí záchranářů na různých kontinentech. Podařilo se mu to i na Kubě, ze které se nedávno vrátil. Téměř tři tisíce kilometrů procestoval na koloběžce, kterou v této zemi dosud neznali.
Marek Balicki, záchranář na cestách: "Reakce byla specifická, protože říkali “aj mamá” nebo “ajajajaj”, protože v životě koloběžky v tomto provedení neviděli ani nemohli, protože co máme informace, jsme první, co tam ty koloběžky dovezli a zase odvezli.”
Na Kubu bude Marek vzpomínat hlavně v souvislosti s nedostatkem jídla, který mu komplikoval cestu. Také Marka i jeho partnerku doprovázely zdravotní potíže. Příroda na Kubě, nedotčená turisty, mu ale tyto nepříjemnosti vynahradila.
Marek Balicki, záchranář na cestách: "Po cestě jsme navštívili třeba krokodýlí farmu, kde je až 9 tisíc různě velkých krokodýlů, taky jsme po cestě zažili jejich styl vypalování trávy, který by se u nás rovnal velkému požáru, ale tam to nikdo neřešil a když už šlo na nakupování, přetrvával stejný problém, kdy v obchodech nebyl nějaký pestrý sortiment."
Jednou ze zastávek bylo i turisticky oblíbené město Trinidad, historicky proslulé pěstování cukrové třtiny.
Marek Balicki, záchranář na cestách: "Bylo zajímavé navštívit třeba velkou strážní věž, má 4 patra a jsou tam zbytky různých továrny na zpracování této cukrové třtiny. Během našeho putování jsme spali na několik zajímavých místech, občas to byly pláže, kde nám ale ráno nečekaně proběhly kolem stanu krávy, krásná místa u jezera nebo zašití na louce."
V centrální části Kuby se oba museli napojit na jejich typickou dálnici, kteoru využívají snad všechny dopravní prostředky včetně koní, povozů, skútrů a cyklistů.
Marek Balicki, záchranář na cestách: "Občas jsme na této dálnici byli úplně sami a dlouho nejelo žádné auto, jindy jsme mohli potkat mosty, které vedou přes dálnici, ale nejsou napojeny na žádnou silnici, jsou to jen pozůstatky z plánovaných staveb, nicméně nám to umožnilo být velmi rychlí a urazit třeba 100 km za den. Nejtěžší část cesty byla nejzápadnější část národního parku, která je odříznuta od civilizace, žije zde minimální množství lidí a vjezd do parku hlídá armáda."
Po cestě se Markovi podařilo dostat se k tamním hasičům.
Marek Balicki, záchranář na cestách: "Podařilo se mi to nakonec v hlavním městě Havaně, kde jsem navštívil jednu ze stanic a nechal se dovést k nejvyššímu, on se se mnou domluvil na další den a tu nášivku, kterou normálně nedávají, jsem obdržel a vyměnil za českou."
V Havaně ale cesta po Kubě zdaleka nekončila, po cestě se k Markovi přidal i jeho otec.
Marek Balicki, záchranář na cestách: "Zkusili jsme si užít Kubu i z té turistické stránky, navštívili jsme nejzajímavější turistická místa. Užili jsme si i trochu kultury navštívili kabaret a zaplatili si lekci salsy.”
Marek plánuje všechny zážitky, které po světě nasbíral, sepsat do knihy… tam také zmíní i výjimečné cestování po Kubě ve dvojici.
Marek Balicki, záchranář na cestách: "Je to specifické, v něčem jsou pozitiva, v něčem negativa, ale minimálně to sdílení těch míst bylo jedinečné a toho si vážím nejvíce."
Čas v České republice, který stráví záchranář na cestách před další expedicí, chce Marek využít i pro přednášky a besedy. Jedna z nich se uskuteční 7. května v literárním salonku regionální knihovny od 18 hodin, kam jsou všichni zájemci o cestování zváni.
