"Na Velikonoce se dodržují určité zvyky a tradice. Tak třeba - na Velký pátek se nesmí jíst maso a vajíčka," povídaly si děti ve škole.
A co přesně si děti s Velikonocemi spojují? Petr Stankuš: "Chodíme mrskat holky karabáčem." Tomáš Feber: "Aby byly holky zdravé." Dalibor Žebrak: "Mrskají se holky, dávají se sladkosti, peníze, chodí se k babičkám." Zdeňko Hajník: "V pondělí půjdeme od babičky, tak bych ještě mohl vyplatit někoho na Novém světě, mohl bych i na Hořany s pomlázkou."
Pomlázka ale bude letos převážně kupovaná. Uplést pořádného tatara dnes totiž umí málokdo. Zato vajíčka maloval opravdu každý.
Radim Zamarský: "Vezmeme z domu vajíčka, natřeme je temperovýma barvičkami, necháme vyschnout a potom tam nalepíme takové kuličky."
Anna Neugebauerová: "Musím udělat vajíčka a beránka. Jak ho budeš dělat? Z mouky, čokolády a cukru."
A proč se to všechno dělá? Děti mají jasno, co velikonoční symboly znamenají. Radim Zamarský: "To dává život a že se rodí zvířátka, nová mláďátka."
Mrskání čerstvými pruty zase zaručí hbitost těla a polévání jeho očistu. A kvůli tomu se to o velikonočním pondělku holkám vyplatí vydržet. Zkrátka ale ve Stonavě nepřijdou ani kluci. Je čeká pomlázka o den později.
Dominika Brzosková: "V úterý můžou vypráskat holky kluky a já jim ukážu." Dalibor Žebrak: "Potom se budu trochu bránit. Protože ony mlátí větvemi."
Pokud ovšem svého velikonočního holčičího práva využijí i paní učitelky, tak prý pouze tradičními prostředky. Lucie Kypúsová, učitelka: "Máme tu karabáč, určitě si ho tu necháme. nechám si to jako překvapení."
