"Vážení divací, bratři a sestry. Leden je měsíc, ve kterém prožíváme hodně nějakých událostí. Jedny jsou státní, druhé jsou náboženské, ale jaksi se to tak vzájemně trošičku prolíná, protože když církev slaví církevní Silvestr, tzn. vždy před první nedělí adventní, a začne nový církevní rok, tak přeci jen církev, která vždy je s lidmi, také oslavuje konec občanského roku a začátek nového. A proto se také na začátku ledna všichni obracíme, zvláště křesťané, k pánu Bohu pro to, abychom si u něj vyprosili dar božího požehnání před celým rokem, který je před námi a který nám přinese hodně věcí, u kterých by nás ani nenapadlo, že nám je pán Bůh sesílá. Tak proto se modlíme.
Ale druhou takovou důležitou událostí je zrovna slavnost Tří králů, 6. ledna. Proč je tak významná v životě církve? Proto, že právě tento svátek spojuje všechny křesťany na celém světě, protože má velice biblický základ. Každý svátek má biblický základ, ale tento je "výjimečný", protože je popsán v písmu svatém. Pánu Ježíši se přicházejí klanět reprezentanti pohanských národů, Tři králové: Kašpar, Melichar a Baltazar. A oni přicházejí k pánu Ježíši, aby mu projevili chválu a čest. Zajímavé je to, že zrovna pohané, ti kteří v pána nevěří, vyznávají to, v co věří celá církev už 2000 let. Protože když mu dali dary zlato, kadidlo a myrhu, tak ty dary jsou symbolem: zlato, které je symbolem království, pan Ježíš je král, kadidlo patří pouze pánu Bohu, je to podle písma svatého, kde se píše že naše modlitby vstoupají vzhůru jako dým kadidla a myrha, hořká myrha, která se používala k pohřbům, v tehdejší době, v době pána Krista, k balzamování, symbolizuje lidství.
A je to ta pravda o Ježíši Kristovi, ve kterou věříme a vyznáváme ji všichni křesťané, že nově zrozený Kristus pán je král nad králi, pán nad pány a zároveň Bůh a člověk, který přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Tato slavnost spojuje všechny křesťany, protože každá církev má potom své svátky, jak pravoslavní, tak katolíci, evangelíci, a toto sjednocuje nás všechny.
Přeji vám proto, abychom všichni, kteří vyznáváme jméno pána Ježíše, ale i ti, kteří nevyznáváme, abychom se těšili, že to dítě, které je králem pokoje, které se zrodilo v Betlémě, a které vyznali pohanští králové, aby pro nás bylo takovým pěkným povzbuzením na cestě víry. Protože nevěříme pouze v ubohé děťátko, ale v děťátko, které je králem, Bůh a opravdový, pravdivý člověk."
