Soutěž Karlovský vodník v Jeseníkách i tentokrát přilákal malé i velké závodníky. A nechyběly ani holky. Přejet jezírko dlouhé 10 metrů, do kterého se najíždělo z boku, nebyla žádná legrace. Někteří přitom vůbec nepočítali s tím, že spadnou do ledové vody.
“Nemám žádné převlečení. Počítám s tím, že se moc nenamočím. Snad teda no, budu se snažit se rozjet co nejrychleji.”
“Těším se hodně a nemám žádné převlečení, takže asi budu celá mokrá, docela se bojím.”
Nadšenci šli do závodu i přesto, že teplota byla -10 stupňů Celsia. Při takových mrazech se vyplatí taktika a dobrá technika.
“Musí se hlavně do záklonu. Člověk, když jede popředu, tak by hnedka se mu zapíchly ty lyže a spadl by do vody. Musí člověk hodit záklon a pak se to dá.”
“Odborná porota hodnotí samozřejmě, jestli závodník přejede ten bazén, tu plochu. no a pak taky jestli jsou tam nějaké triky speciální, nebo jestli třeba jede pozadu nebo tak. Celkový dojem toho závodníka se hodnotí,” říká Meggie Vágnerová, porotkyně
Letos to měli závodníci o to těžší, že vodní překážka byla o téměř 4 metry delší než v minulých ročnících. To aby vynikly kvalitní výkony nadějných závodníků. Těžší na přípravu to měli i organizátoři.
“Plachta se samozřejmě musela nechat vyrobit, musela se navařit a večer se připravila jáma, to připravili kluci z přípravy svahu a celé dopoledne kluci z lyžařské školy připravovali vlastně ten rybníček jako takový. Plachta váží asi 100 kilo,” uvádí Marek Vágner, organizátor
Závodu se na závěr zúčastnili i nelyžaři, kteří se vrhli přímo do vody.
“Čekal jsem to teplejší tedy malinko,nepatrně, ale jsme na to v Borové zvyklí. A volný styl, protože kraul tady v tom moc nejde, je to málo hluboké.”
Z vítězství se nakonec radovali všichni. Výhrou totiž bylo to, že překonali sami sebe.
