95% českých domácností používá tak zvanou obecní vodu, ostatní mají vodu studniční. Odhaduje se, že jen jedna z deseti studní obsahuje zdraví neškodnou vodu. Bakteriologické znečištění způsobují živočichové, ale i znečištěná povrchová voda s obsahem koloidních látek jako je pyl, prach, anorganické a organické částice a mikroskopické organismy, které podporují tvorbu řas, bakterií a plísní. Kvalitu studniční vody ovlivní i kontaminovaná povrchová voda.
“Co se týká kvality vody tak se to může projevit přítomností koliformních bakterií, znečištění fekálního původu, které by neměly být ve vodě přítomny,” říká Lucie Chlebková, vedoucí laboratoří, Aqualia infraestructuras inženýring, s.r.o.
Každé jaro si nechává prověřit vodu paní Jana z Dolní Datyně. Studniční vodu rodina používá desítky let a zatím nikdy neměla žádný problém s její kvalitou. Studna je umístěna asi dvacet metrů od domu. Vzorky si laborantka odebere z kohoutku v kuchyni.
“Je to zejména zejména z bezpečnostního hlediska a také proto, že bychom měli znát kvalitu vody u spotřebitele přímo na místě, kde ji používá k vaření a osobní hygieně. Měříme teplotu vody, pokud majitel vodu upravuje desinfekcí, pak i množství chloru. Limit pro množství volného chloru určuje vyhláška, která říká, že by ho mělo být 0,3 mg na litr,” komentuje odběr vody u majitelky studny L. Chlebková.
Pak ještě následuje senzorická zkouška vzorku. Ta hodnotí pach vody na stupnici od jedné do pěti. “Odebraná voda měla 12,3 stupňů C, což je v pořádku, voda má výborné chuťové vlastnosti při této teplotě, množství volného chloru bylo také v pořádku” dodává vedoucí laboratoří.
“Kromě laboratorních zkoušek každé jaro naléváme do studny savo a dezinfikujeme ji,” komentuje starost o studnu majitelka Jana Vranečková. Do ostravské laboratoře putuje ve speciálních taškách v chladícím voze pět lahví s odebranou vodou. Tam bude podrobena laboratorním rozborům. Výsledek by měl být známý zhruba za týden.
“Odebraný vzorek byl do laboratoře přijat, očíslován a zaevidován. A například v laboratoři základních chemických analýz se budou měřit dusitany a amonné ionty,” říká vedoucí laboratoří Chlebková.
Její kolegyně nám ukázala jak se amonné ionty stanovují. V ruce drží lahvičky se vzorkem a vkládá je do speciálního přístroje, který vyhodnotí obsah. Výsledky laborantka vidí v počítači.
Vzorek má hodnoty, které splňují normy vyhlášky, tedy půl miligramu v litru. Majitelé studny v Dolní Datyni mohou být s kvalitou své vody spokojeni a bez problémů ji mohou užívat. V laboratoři se setkávají i se vzorky vody, která neodpovídá požadavkům vyhlášky. Zakázat pít ji však nemohou, je to na majiteli, jestli bude pátrat po příčinách a bude chtít vodu následně používat anebo ji zkrátka přestane pít.
Jinak se postupuje u vody dodávané neboli obecní. Její kvalita se prověřuje každý týden. Podle odborníků je v celém MS kraji na velmi vysoké úrovni.
“Vzorky se odebírají na Opavsku, Karvinsku, Havířovsku, Jičínsku a FM, s tím, že ta frekvence kontroly je velmi vysoká. Jakmile se přijde na jakoukouliv odchylku, musí se provést nápravná opatření a rozbory v laboratoři se dělají tak dlouho, dokud voda není zcela vyhovující,” říká Lucie Chlebková. Chuť vody ovlivňují vápník a hořčík. A zatímco pro lidské tělo je jejich přítomnost ve vodě žádoucí, domácím spotřebičům neprospívají.
Do laboratoří se dostávají i vzorky studánkové vody. Přestože se odborníci setkávají s názorem, že je voda křišťálové čistá a léta se tradují její blahodárné účinky, výsledky laboratorních testů ukážou většinou opak. Údajně až 95% studánkových vod je závadných a nejsou pitné.
