Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

EKO MAGAZÍN: Tradiční pěstování vrb a hrušní v Poodří

Celý MS kraj |

V Poodří se budou vysazovat mladé stromky. Vedle topolů, dubů a vrb přibudou staré odrůdy hrušní. První výsadba proběhne ještě letos v Jeseníku nad Odrou. Cíl je jasný, podpořit lokální odrůdy a zároveň ochránit brouka páchníka, který je vázaný na dutiny starých stromů.

Poodří je chráněným územím evropské soustavy nejcennějších částí přírody Natura 2000. Právě tady se realizuje projekt, který podporuje místní odrůdy a má vyburcovat lidi k tomu, aby se sami vraceli nejen k souznění s přírodou, ale aby se už za pár let scházeli ke společné sklizni ovoce a vyráběli  lokální potraviny.  “V Poodří jsme zahájili projekt, který zachraňuje brouka páchníka hnědého. Je financovaný z evropského programu Live a je podporován i MŽP. Spolek Arnika na něm spolupracuje s místními ochránci přírody ve Studénce a dalšími. Cílem projektu je zajistit v Poodří evrpsky chráněného brouka páchníka hnědého a v praxi to znamená, že se pokusíme vrátit do Poodří dva typické krajinné prvky a obnovit původní hospodaření v krajině,” říká Marcela Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.

Vrby se budou ořezávat tak, jak to dělávali kdysi hospodáři, takzvaně na hlavu. Tyto stromy jsou pak stabilnější, kmen se jim nerozlamuje a navíc vytvářejí dutiny, kde nacházejí útočiště páchníci a celá řada dalších živočichů.  “Tady je úplně vzorová ukázka toho, co brouk páchník potřebuje. Dříve hlavatá vrba, která se asem rozrostla, zpustla a aktuálně je napadená jmelím, bohužel do roka uschne. Je v ním krásná dutina, ve které byly nalezeny pobytové stopy páchníka, tedy jeho trus. Touto vrbou chceme začít, ořežeme ji a zachráníme po dobu, než dorostou další, kde se bude moci páchník rozmnožovat, kde budou moci žít jeho larvy,” říká Ivan Bartoš, ČSOP Studénka.  “Jeho larvy, toho brouka se vyvíjí v dutinách starých stromů, které v naší krajině absolutně mizí. V podstatě v přírodě není nic vzácného, pokud to má své životní prostředí, a protože tyhle prastaré stromy ač aleje a nebo solitery ve městech a v přírodě úplně mizí, tak proto je vzácný, pokud bude mít podmínky, je schopen přežít,” komentuje život páchníka Jiří Vávra, entomolog z Ostravského muzea.

A přesně na to se projekt zaměřil. Zachraňuje lokality se stromy, ve kterých se páchník vyskytuje. V případě Poodří to jsou lípy a vrby. Zároveň se vysadí nové vrby a hrušně, ty totiž brzy vytváří tolik potřebné dutiny. Zárukou delší perspektivy života brouka páchníka je pak dub a opět už zmíněné hrušně.  “Dneska se v těch obcích nedají hrušně pěstovat, kvůli rzi hrušňové, která se šíří z tújí a jalovců, ale ve volné přírodě ano, takže je velký zájem mezi lidmi, hrušně sadit. Neničí je jmelí a strom je tak perspektivní. My tedy chceme, aby to po nás převzali hospodáři, aby vysazovali hrušně, které vytvářejí dutiny, a to pro tu krajinu bude největší prospěch,” dodává I. Bartoš. 

“My bychom rádi, aby to zásadní z projektu bylo přijato jako příklad dobrého hospodaření a příklad jak se lidé mají chovat šetrně k přírodě i za hranicemi chráněné oblasti. A tak už letos na podzim ve spolupráci se starosty obcí Bernartice nad Odrou a Jeseník nad Odrou budeme ošetřovat hlavaté vrby u přítoku potoka Teplé v Bernarticích a budeme sázet hrušně s místními lidmi v Jeseníku nad Odrou,” dodává doktorka Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.  Pěstování hrušní má v Poodří dlouhou tradici. Místní hospodáři  z nich měli odjakživa velký užitek. Vzpomeňme sušené ovoce a nebo recepty na sladká povidla, maso na hruškách a v neposlední řadě také pálení hruškovice.

“Projekt má zajímavý potenciál, přispěje k záchraně starých odrůd v Poodří a s hodou okolností nejen ČSOP, ale i další subjekty dělaly průzkum a našly spoustu starých stromů, které ještě bohatě rodí. Naštěstí mimo zastavěné části, kde je ničí rez. A prvě tyto stromy, které mají obrovskou užitkovost a nepotřebují téměř žádné zásahy, bychom chtěli šířit. Ukázka jednoho takové je tady, za mnou,” ukazuje I. Bartoš na starou odrůdu hrušně, kterou má na svém pozemku.  “Domníváme se, že to, že budeme zvyšovat biodiverzitu krajiny a zároveň lidem nabídneme benefity z pěstování, bude takový hnací motor našeho projektu a zajistí mu úspěch,” dodává Klemensová. 

Měřítkem nakolik projekt přírodě pomohl, bude rozšíření páchníka hnědého.  Jeho přítomnost znamená, že v Poodří přežijí i další ohrožené druhy rostlin a zvířat, a že se tato oblast podaří zachránit pro další generace.

Nahlásit chybu


Ostrava bude mít nové divadlo ve Vítkovicích. Město už pro budovu schválilo prodej pozemků

Ostrava bude mít nové divadlo. Unikátní projekt herce Alberta Čuby navazuje na jeho úspěšné Divadlo Mír a bude to v podstatě další scéna v těsné blízkosti současného divadla ve Vítkovicích. Město už schválilo prodej pozemku, kde je dnes parkoviště.

Kanonáda Baníku v Konferenční lize nadchla přes 13 tisíc fanoušků

Fotbalisté Baníku Ostrava se po 14 letech představili v evropském poháru. Ve druhém předkole Konferenční ligy smetli doma arménské Urartu 5:1 a udělali tak rázný krok k postupu do další fáze soutěže.

Studénka plánuje přidat desítky nových parkovacích míst

Studénka pracuje na tvorbě studie parkování ve městě. V ideálním případě by tu mohlo přibýt 180 odstavných míst. Na realizaci všech by byla potřeba částka zhruba 20 milionů korun.

Dopravní policista z Karviné se ve volném čase stává známým saxofonistou

25. července 2024 20:26 | Karviná | Monika Danková | Regionální zprávy POLAR

Teď vás seznámíme s karvinským dopravním policistou, který svůj život nedávno obohatil novým koníčkem a to hře na saxofon. Ve volném čase hraje známé skladby na různých místech v naší zemi i za hranicemi a naplňuje tak svůj život nevšední zážitky.

Orlovský Gulášfest přilákal stovky návštěvníků

V letošním ročníku se jednalo o rekordní počet přihlášených kuchařů, a to nejen z Orlové. Pětičlenná porota měla nelehký úkol, ale nakonec zvítězil fazolový guláš s uzeným masem.

Letošní sezona na letním koupališti v Porubě je zatím slabší. Může za to nestálé počasí

25. července 2024 17:50 | Ostrava-Poruba | Yvona Fajtová | Expres Ostrava-Poruba

Tropické teploty lákají k vodě. V Porubě si lidé mohou bezpečně zaplavat na letním koupališti, které nabízí i jiné sportovní vyžití jako plážový volejbal, ping pong nebo badminton.

Zastávka Jana Šoupala má novou image. Pro velký úspěch projdou opravou i další zděné zastávky v Porubě

25. července 2024 15:44 | Ostrava-Poruba | Yvona Fajtová | Expres Ostrava-Poruba

Původní zděné autobusové zastávky v Porubě jsou po letech v neutěšeném stavu. Postupně proto projdou revitalizací. První z nich, která se změnila v umělecké dílo, je zastávka Jana Šoupala.

Při shodě hlasů určili vítěze letošních občanských projektů radní

Participativní rozpočet na letošní rok zná své vítěze. Rozhodovala o nich až druhá veřejná anketa. Respektive, vzhledem k naprosté shodě hlasů, nakonec musela vyřknout definitivní verdikt rada města.

Ostravskou městskou policii posílili nováčci. Bezpečnost ve městě se stále zlepšuje

25. července 2024 10:48 | Ostrava-město | Tomáš Kořistka | Magazín 112

V Ostravě bude zase o trochu bezpečněji. Do rukou primátora Jana Dohnala složilo slib 13 nových městských policistů, kteří okamžitě nastupují na služebny po celém městě. Své úkoly ale samozřejmě budou plnit především přímo v ulicích.

Lidé opět obdivují květinovou louku před havířovskou nemocnicí

25. července 2024 12:00 | Havířov | Bára Kelnerová | Regionální zprávy POLAR

Nemocnice v Havířově i v letošním roce nechala před hlavním vstupem vysadit květinovou louku. Ta hraje doslova všemi barvami a nečekaně na ní vykvetly i slunečnice.

Izolatéři

Hlučín Nástup: od 1. srpna 2024 od 30 000 do 50 000 Kč/měsíc

Cyklistická Czech Tour zahájila hromadným dojezdem na Masarykově náměstí

Největší etapový závod cyklistů na českém území Czech Tour zahájila čtvrteční etapa mezi Prostějovem a Ostravou. Ta po hromadném spurtu na kostkách Masarykova náměstí skončila triumfem Američana Luka Lampertiho. Neztratili se ale ani čeští jezdci.

Bezmála 100 metrů vysoká věž Dolu Lazy je připravena k odstřelu

25. července 2024 11:26 | Celý MS kraj | Libor Běčák

V sobotu v 10 hodin by se podle všech předpokladů měla poroučet k zemi betonová skipová věž bývalého Dolu Lazy v Orlové. V okolí už jsou připravené plochy, ze kterých bude moci odstřel sledovat i veřejnost.

Na opevnění Velká Šance připomněli historii ochrany hranic Slezska a pokřtili knihu

24. července 2024 17:47 | Celý MS kraj | Libor Běčák | Beskydský expres

Velká sláva se konala na hraničním opevnění Velká šance v Mostech u Jablunkova. Se svými vojsky se tam setkali těšínský kníže Adam Václav a uherský velmož Juraj Thurzo.

Hosté ve studiu: Alexandra Alvarová, novinářka a fotografka

24. července 2024 14:06 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková | Host dne

A. Alvarová: Dezinformace jsou miliardový byznys

Muže v Beskydech pobodal sršeň, s těžkou alergickou reakcí byl letecky přepraven do nemocnice

24. července 2024 10:12 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

V úterý 23. července dopoledne zasahovaly týmy zdravotnické záchranné služby v Beskydech u vážně ohroženého pacienta. Před devátou hodinou přijali operátoři informaci o muži pobodaném sršněm pod vrcholem Ondřejníku nedaleko obce Pstruží na Frýdecko-Místecku.

Návštěvníky hradu Sovinec děsily strašidelné bestie vylézající ze sklepení

22. července 2024 12:36 | Celý MS kraj | Bára Kelnerová | Kulturní okénko

Doslova děsivý víkend čekal na návštěvníky hradu Sovinec. Ze sklepení a dalších zákoutí totiž vylézaly všelijaké strašidelné bestie.

EKO MAGAZÍN: Tradiční pěstování vrb a hrušní v Poodří
Vydáno 15. října 2018 14:30, Celý MS kraj, Renáta E. Orlíková
V Poodří se budou vysazovat mladé stromky. Vedle topolů, dubů a vrb přibudou staré odrůdy hrušní. První výsadba proběhne ještě letos v Jeseníku nad Odrou. Cíl je jasný, podpořit lokální odrůdy a zároveň ochránit brouka páchníka, který je vázaný na dutiny starých stromů.

Poodří je chráněným územím evropské soustavy nejcennějších částí přírody Natura 2000. Právě tady se realizuje projekt, který podporuje místní odrůdy a má vyburcovat lidi k tomu, aby se sami vraceli nejen k souznění s přírodou, ale aby se už za pár let scházeli ke společné sklizni ovoce a vyráběli  lokální potraviny.  “V Poodří jsme zahájili projekt, který zachraňuje brouka páchníka hnědého. Je financovaný z evropského programu Live a je podporován i MŽP. Spolek Arnika na něm spolupracuje s místními ochránci přírody ve Studénce a dalšími. Cílem projektu je zajistit v Poodří evrpsky chráněného brouka páchníka hnědého a v praxi to znamená, že se pokusíme vrátit do Poodří dva typické krajinné prvky a obnovit původní hospodaření v krajině,” říká Marcela Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.

Vrby se budou ořezávat tak, jak to dělávali kdysi hospodáři, takzvaně na hlavu. Tyto stromy jsou pak stabilnější, kmen se jim nerozlamuje a navíc vytvářejí dutiny, kde nacházejí útočiště páchníci a celá řada dalších živočichů.  “Tady je úplně vzorová ukázka toho, co brouk páchník potřebuje. Dříve hlavatá vrba, která se asem rozrostla, zpustla a aktuálně je napadená jmelím, bohužel do roka uschne. Je v ním krásná dutina, ve které byly nalezeny pobytové stopy páchníka, tedy jeho trus. Touto vrbou chceme začít, ořežeme ji a zachráníme po dobu, než dorostou další, kde se bude moci páchník rozmnožovat, kde budou moci žít jeho larvy,” říká Ivan Bartoš, ČSOP Studénka.  “Jeho larvy, toho brouka se vyvíjí v dutinách starých stromů, které v naší krajině absolutně mizí. V podstatě v přírodě není nic vzácného, pokud to má své životní prostředí, a protože tyhle prastaré stromy ač aleje a nebo solitery ve městech a v přírodě úplně mizí, tak proto je vzácný, pokud bude mít podmínky, je schopen přežít,” komentuje život páchníka Jiří Vávra, entomolog z Ostravského muzea.

A přesně na to se projekt zaměřil. Zachraňuje lokality se stromy, ve kterých se páchník vyskytuje. V případě Poodří to jsou lípy a vrby. Zároveň se vysadí nové vrby a hrušně, ty totiž brzy vytváří tolik potřebné dutiny. Zárukou delší perspektivy života brouka páchníka je pak dub a opět už zmíněné hrušně.  “Dneska se v těch obcích nedají hrušně pěstovat, kvůli rzi hrušňové, která se šíří z tújí a jalovců, ale ve volné přírodě ano, takže je velký zájem mezi lidmi, hrušně sadit. Neničí je jmelí a strom je tak perspektivní. My tedy chceme, aby to po nás převzali hospodáři, aby vysazovali hrušně, které vytvářejí dutiny, a to pro tu krajinu bude největší prospěch,” dodává I. Bartoš. 

“My bychom rádi, aby to zásadní z projektu bylo přijato jako příklad dobrého hospodaření a příklad jak se lidé mají chovat šetrně k přírodě i za hranicemi chráněné oblasti. A tak už letos na podzim ve spolupráci se starosty obcí Bernartice nad Odrou a Jeseník nad Odrou budeme ošetřovat hlavaté vrby u přítoku potoka Teplé v Bernarticích a budeme sázet hrušně s místními lidmi v Jeseníku nad Odrou,” dodává doktorka Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.  Pěstování hrušní má v Poodří dlouhou tradici. Místní hospodáři  z nich měli odjakživa velký užitek. Vzpomeňme sušené ovoce a nebo recepty na sladká povidla, maso na hruškách a v neposlední řadě také pálení hruškovice.

“Projekt má zajímavý potenciál, přispěje k záchraně starých odrůd v Poodří a s hodou okolností nejen ČSOP, ale i další subjekty dělaly průzkum a našly spoustu starých stromů, které ještě bohatě rodí. Naštěstí mimo zastavěné části, kde je ničí rez. A prvě tyto stromy, které mají obrovskou užitkovost a nepotřebují téměř žádné zásahy, bychom chtěli šířit. Ukázka jednoho takové je tady, za mnou,” ukazuje I. Bartoš na starou odrůdu hrušně, kterou má na svém pozemku.  “Domníváme se, že to, že budeme zvyšovat biodiverzitu krajiny a zároveň lidem nabídneme benefity z pěstování, bude takový hnací motor našeho projektu a zajistí mu úspěch,” dodává Klemensová. 

Měřítkem nakolik projekt přírodě pomohl, bude rozšíření páchníka hnědého.  Jeho přítomnost znamená, že v Poodří přežijí i další ohrožené druhy rostlin a zvířat, a že se tato oblast podaří zachránit pro další generace.

Zdroj: https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000014350/eko-magazin-tradicni-pestovani-vrb-a-hrusni-v-poodri