Poodří je chráněným územím evropské soustavy nejcennějších částí přírody Natura 2000. Právě tady se realizuje projekt, který podporuje místní odrůdy a má vyburcovat lidi k tomu, aby se sami vraceli nejen k souznění s přírodou, ale aby se už za pár let scházeli ke společné sklizni ovoce a vyráběli lokální potraviny. “V Poodří jsme zahájili projekt, který zachraňuje brouka páchníka hnědého. Je financovaný z evropského programu Live a je podporován i MŽP. Spolek Arnika na něm spolupracuje s místními ochránci přírody ve Studénce a dalšími. Cílem projektu je zajistit v Poodří evrpsky chráněného brouka páchníka hnědého a v praxi to znamená, že se pokusíme vrátit do Poodří dva typické krajinné prvky a obnovit původní hospodaření v krajině,” říká Marcela Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.
Vrby se budou ořezávat tak, jak to dělávali kdysi hospodáři, takzvaně na hlavu. Tyto stromy jsou pak stabilnější, kmen se jim nerozlamuje a navíc vytvářejí dutiny, kde nacházejí útočiště páchníci a celá řada dalších živočichů. “Tady je úplně vzorová ukázka toho, co brouk páchník potřebuje. Dříve hlavatá vrba, která se asem rozrostla, zpustla a aktuálně je napadená jmelím, bohužel do roka uschne. Je v ním krásná dutina, ve které byly nalezeny pobytové stopy páchníka, tedy jeho trus. Touto vrbou chceme začít, ořežeme ji a zachráníme po dobu, než dorostou další, kde se bude moci páchník rozmnožovat, kde budou moci žít jeho larvy,” říká Ivan Bartoš, ČSOP Studénka. “Jeho larvy, toho brouka se vyvíjí v dutinách starých stromů, které v naší krajině absolutně mizí. V podstatě v přírodě není nic vzácného, pokud to má své životní prostředí, a protože tyhle prastaré stromy ač aleje a nebo solitery ve městech a v přírodě úplně mizí, tak proto je vzácný, pokud bude mít podmínky, je schopen přežít,” komentuje život páchníka Jiří Vávra, entomolog z Ostravského muzea.
A přesně na to se projekt zaměřil. Zachraňuje lokality se stromy, ve kterých se páchník vyskytuje. V případě Poodří to jsou lípy a vrby. Zároveň se vysadí nové vrby a hrušně, ty totiž brzy vytváří tolik potřebné dutiny. Zárukou delší perspektivy života brouka páchníka je pak dub a opět už zmíněné hrušně. “Dneska se v těch obcích nedají hrušně pěstovat, kvůli rzi hrušňové, která se šíří z tújí a jalovců, ale ve volné přírodě ano, takže je velký zájem mezi lidmi, hrušně sadit. Neničí je jmelí a strom je tak perspektivní. My tedy chceme, aby to po nás převzali hospodáři, aby vysazovali hrušně, které vytvářejí dutiny, a to pro tu krajinu bude největší prospěch,” dodává I. Bartoš.
“My bychom rádi, aby to zásadní z projektu bylo přijato jako příklad dobrého hospodaření a příklad jak se lidé mají chovat šetrně k přírodě i za hranicemi chráněné oblasti. A tak už letos na podzim ve spolupráci se starosty obcí Bernartice nad Odrou a Jeseník nad Odrou budeme ošetřovat hlavaté vrby u přítoku potoka Teplé v Bernarticích a budeme sázet hrušně s místními lidmi v Jeseníku nad Odrou,” dodává doktorka Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů. Pěstování hrušní má v Poodří dlouhou tradici. Místní hospodáři z nich měli odjakživa velký užitek. Vzpomeňme sušené ovoce a nebo recepty na sladká povidla, maso na hruškách a v neposlední řadě také pálení hruškovice.
“Projekt má zajímavý potenciál, přispěje k záchraně starých odrůd v Poodří a s hodou okolností nejen ČSOP, ale i další subjekty dělaly průzkum a našly spoustu starých stromů, které ještě bohatě rodí. Naštěstí mimo zastavěné části, kde je ničí rez. A prvě tyto stromy, které mají obrovskou užitkovost a nepotřebují téměř žádné zásahy, bychom chtěli šířit. Ukázka jednoho takové je tady, za mnou,” ukazuje I. Bartoš na starou odrůdu hrušně, kterou má na svém pozemku. “Domníváme se, že to, že budeme zvyšovat biodiverzitu krajiny a zároveň lidem nabídneme benefity z pěstování, bude takový hnací motor našeho projektu a zajistí mu úspěch,” dodává Klemensová.
Měřítkem nakolik projekt přírodě pomohl, bude rozšíření páchníka hnědého. Jeho přítomnost znamená, že v Poodří přežijí i další ohrožené druhy rostlin a zvířat, a že se tato oblast podaří zachránit pro další generace.
