Pro ochranné pásmo II. stupně platí poměrně velká řada zákazů. Nesmí do něj auta, obytné přívěsy, nesmí se v něm stanovat, tábořit ani bivakovat mimo vyhrazená místa. Stejně tak je zakázáno zde rozdělávat oheň nebo plout po hladině s motorovou lodí. Zkrátka a dobře je přísně zakázáno jakékoliv znečišťování přehrady i jejího blízkého okolí. To výrazně omezuje i rybolov. Slezská Harta je totiž doslova rybářským rájem. Státní podnik Povodí Odry a Český rybářský svaz ale společně hledaly řešení, jak by mohl být rybolov na přehradě dál možný. Obě strany se shodly, že nejlepší by bylo zřízení rybářských zázemí. Ta by mohla řešit problematická místa pro parkování, včetně dojezdu bez porušení předpisů. Dále pak zajištění sociálního zázemí v podobě chemických toalet, možnost stanování, či bivakování a využití schváleného veřejného ohniště, včetně úběžiště pro nepříznivé povětrnostní podmínky.
Rostislav Trybuček, jednatel Českého rybářského svazu: "Rozšíření ochranného pásma však bude současně vyžadovat vytvoření rezervačního systému, který by umožnil regulaci danou kapacitou rybářských zázemí. Zároveň je nutné zvětšit postihování těch, kteří i nadále nebudou akceptovat zákazy správce vodního díla, který má v této chvíli již pravomoci podložené legislativně s oporou v zákoně. Z textu opatření obecné povahy k rozšíření ochranného pásma možná nebylo patrné, že výkon rybářského práva na revíru Slezská Harta 1A je zachován na celé vodní ploše (vyjma jasně definovaných zákazů)."
Rybáři tak chtějí vybudovat svá zázemí ještě letos. Stejně tak jsou připraveni na jednoduchý rezervační systém.
Rostislav Trybuček, jednatel Českého rybářského svazu: "Zázemí, která by poskytla zájemcům větší komfort při rybaření, možnost pobytu na více dní. Současně předpokládáme, že by se tímto opatřením daly skloubit zájmy rybářské obce s ochranou vodního zdroje. Jsme si vědomi, že je to velké sousto už s ohledem na rozličné majetkové vztahy k parcelám, komunikacím. Nicméně státní podnik Povodí Odry nabízí pomocnou ruku a s ostatními vlastníky jsme začali vyjednávat již v loňském roce. Nyní budeme pokračovat dále. Vše vzniklo vlivem velkého tlaku na tolik oblíbený revír ze strany rybářů, ale nejen jich. Připusťme si rovněž ale, že nelze přehlížet zájmy, které provozovatel uvádí a řadí jako priority vodního díla."
Přehrada zažívá obrovský nápor rybářů
Manipulační řád na nádrži Slezská Harta vychází z nadřazeného dokumentu, kterým je Manipulační řád Vodohospodářské soustavy povodí Odry. Zde jsou zakotveny schválené priority jednotlivých účelů, od nejvyšší priority zásobení vodou, zajištění minimálních průtoků pod nádrží a povodňového řízení k tlumení velkých vod, až po účel s nejnižší váhou, rekreaci s rybolovem spolu s výrobou elektrické energie.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Na vodní nádrži Slezská Harta, která je nádrží s vodárenským využitím a prakticky plní funkci předzdrže Kružberka, se dlouhodobě nedodržují podmínky na pozemcích kolem zátopy, jako jsou zákaz vjíždění motorovými vozidly k hladině, zákaz stanování, rozdělávání ohňů a poškozování zasakovacích pásů získáváním dříví do ohnišť, zákaz používání spalovacích motorů na vodní hladině, ukládání odpadů apod. Množství průměrných ročních docházek rybářů dosáhlo nadále neúnosných cca 70 tisíc, v přepočtu na období červen až září se jedná o 590 osob za den."
Právě to byl podle vodohospodářů důvod, proč se ochranné pásmo rozšířilo na II. stupeň. Cílem je regulovat nejen rybolov, ale i další rekreační a sportovní aktivity v okolí přehrady.
Břetislav Tureček, technický ředitel Povodí Odry: "Zájmem státního podniku Povodí Odry je mimo prioritního posilování kvality vody v nádrži zajišťovat i podmínky pro přiměřený a regulovaný rybolov na nádrži Slezská Harta a obecně i pro rozvoj turistiky a aktivit na této nádrži."
Petr Poledna, hrázný VD Slezská Harta: "Všechna uvedená opatření mají za účel preventivně podporovat jakost vody v nádrži Slezská Harta, která úzce souvisí jak se zásobováním vodou bruntálského skupinového vodovodu, tak zejména Ostravského oblastního vodovodu v množství, které pro úpravnu vody v Podhradí dosahuje v letních měsících až okolo 1 000 l/s."
Území povodí Odry je přirozeně chudé na podzemní zdroje vody a z 90 % se surová voda pro výrobu pitné vody získává z povrchových zdrojů, z vodárenských nádrží Šance na řece Ostravici, Morávka na řece Morávce a Kružberk na řece Moravici. Vodárenská nádrž Kružberk spolu s úpravnou vody v Podhradí je nejvýznamnějším zdrojem vody pro obyvatele Moravskoslezského kraje a spolu s dalšími jmenovanými nádržemi zajišťuje zásobení vodou více jak 1 milionu obyvatel. Pro výrobu pitné vody jsou důležité faktory jak její dostatečné množství, tak její kvalita a s ní spojená preventivní ochrana před jejím možným znečištěním a znehodnocením.
