Bodnutí hmyzem je v létě velmi časté a zejména v horkých a suchých dnech, když mají např. vosy méně potravy a vody, přibližují se více lidem a tak se může zdát, že jsou pobodání častější. Podle odborníků to ale není zvýšenou agresivitou z horka. Letos řeší záchranná služba nezvykle mnoho podobných situací.
Lukáš Humpl: mluvčí ZZS MS kraje: "Je třeba říci, že ty základní projevy alergické reakce, jako je třeba otok na končetině, začervenání apod., jsou fyziologickou reakcí organismu, pacient není v život ohrožujícím stavu a není tedy třeba panikařit a volat tísňovou linku 155. "
Petr Jaššo, vedoucí školícího střediska ZZS MS kraje: "První pomoc spočívá i v samozáchraně. Pokud víme, že nás bodla včela nebo vosa, tak to místo chladíme, případně užijeme běžně dostupné léky na alergie antihistaminika a sledujeme vlastní zdravotní stav."
Pak jsou ale stavy, kdy je nezbytné linku 155 volat. Je to například, když už měl pacient v minulosti po bodnutí hmyzem silnou alergickou reakci a nebo dokonce anafylaktický šok. Bohužel se to ale může stát poprvé v jakémkoliv věku a tak je důležité stav sledovat.
Petr Jaššo, vedoucí školícího střediska ZZS MS kraje: 2,00 "Pokud by však pacient cítil nástupy horka, otoky, pocit svědění nebo škrábání v oblasti dekoltu, oteklé rty či dýchací cesty, tak voláme okamžitě linku 155."
Záchranáři v MS kraji už vyjížděli k asi 280 událostem spojeným s pobodáním hmyzem, nárůst oproti loňsku je téměř 80 procent.
