Za odběrem v takových hloubkách stojí spolupráce Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO se státním podnikem DIAMO, kterému se povedlo potřebné vzorky zprostředkovat. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda se mikroplasty mohou dostávat i do takových hloubek pod povrchem země, což získané výsledky potvrzují a poskytují tak důkaz o znečištění způsobené lidskou činností.
Petra Halíková, mluvčí VŠB-TUO: "V návaznosti na potenciální možnost využití důlní vody jako možného zdroje vody v budoucnu, přináší tato studie další důkaz o tom, že mikroplasty s největší pravděpodobností již stačili znečistit všechny vodní zdroje, důlních vod nevyjímaje. Původní článek včetně výsledků naleznete publikovaný v prestižním časopise Water Research."
Vzorky byly odebrány ze 4 vybraných lokalit v Ostravě a přilehlém okolí, přičemž jde o hustě osídlenou aglomeraci s přibližně jedním milionem obyvatel. Odběry se prováděly z dolu Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích, z dolu Žofie v Orlové-Porubě a pro srovnání též ze dvou nedalekých mělkých studní. Mikroplasty byly identifikovány na všech testovaných místech.
Silvie Drabinová, Katedra environmentálního inženýrství HGF VŠB-TUO: "Odběr vzorků důlních vod z takové hloubky není vůbec jednoduchý, protože se tam běžný člověk jen tak nedostane. Navíc pracovníci Diama se při odběru museli řídit instrukcemi tak, aby nedošlo ke kontaminaci vzorků plastovými materiály."
Získané vzorky byly analyzovány pomocí infračervené mikrospektroskopie (μ-FTIR), díky které byl zjištěn materiál nalezených částic.
Jan Halfar, Katedra environmentálního inženýrství HGF VŠB-TUO: "Za pomocí infračervené mikrospektroskopie jsme identifikovali různou škálu materiálů ze kterých byly částice vyrobeny. Mezi zjištěné materiály patří například polyethylentereftalát, známý pod označením PET. Dále také polyester, či polypropylen, se kterými se každý setkává v běžném životě."
U nalezených částic bylo důležité zjistit jejich množství, tvar, barva, velikost a složení. Počet mikroplastů ve vzorcích se pohyboval mezi 2,5 až 20 mikroplasty v jednom litru vody.
Kristina Čabanová, Katedra environmentálního inženýrství a Centra pokročilých inovačních technologií, VŠB-TUO: "Vlákna byla nejčastějším tvarem a modrá byla nejrozšířenější barvou. Šířka částic se nejvíce pohybovala v rozmezí 1-50 µm a délka v rozmezí 100–500 µm."
Kateřina Brožová, Katedra environmentálního inženýrství HGF VŠB-TUO: "Naše výsledky potvrzují, že mikroplasty jsou součástí nejen prostých podzemních vod, ale i vod z hlubinných dolů. Jejich výskyt je v případě důlních vod z takové hloubky překvapivě výrazný, navíc srovnatelný s počtem částic mikroplastů nalezených ve vzorcích vod z hloubky cca 5 m, kde je pravděpodobnost kontaminace mikroplasty jistě vyšší."
Silvie Heviánková, Katedra environmentálního inženýrství HGF, vedoucí výzkumného týmu: "Výsledky této studie doplňují relevantní základ výzkumu v oblasti mikroplastového znečištění a pomáhají nám pochopit míru znečištění mikroplasty a jejich migrace životním prostředím."
