Václav Michalička, Muzeum Novojičínska, vedoucí CETRAT Příbor: “Oživujeme předměty, sbírkové máme vystavené ve vitrínách a takové ty repliky a kopie ukazujeme v akci, aby se lidé mohli podívat zblízka a vidět jaké to bylo obtížné, když opravdu se necvaklo tím vypínačem a nerozsvítila se ta místnost, ale opravdu ten plamínek ohně bylo jediné, co poráželo tu tmu, se kterou lidé od pravěku až do moderní doby bojovali."
Sabrina Pasičnyková, etnoložka, CETRAT Příbor: “Máme tady na poznávání 4 základní materiály, také lidé můžou pomocí hmatu, čichu a jiných smyslů snažit se dopídit toho, co který materiál může být, k čemu v souvislosti se svícením slouží a máme tady i takové tipy na to, co si mohou lidé vyrobit sami. Protože tady máme takové buďto svítilničky z přírodních materiálů nebo z odpadních. Máme tady i takové svíčkové hodiny, které sloužily lidem v minulosti k odměřování času.”
Václav Michalička, Muzeum Novojičínska, vedoucí CETRAT Příbor: “Tady ta ševcovská koule, to byl takový zajímavý vynález, kdy se dal ten plamínek ohně za nádobu kulatou, do které se dala voda a vlastně vytvořil se efekt spojité čočky a tomu ševci, nebo jinému řemeslníkovi krásně na to, do těch míst, kde on pracoval, tak dopadalo světlo.”
Nechyběla ani ukázka výroby knotů ze suchopýru a součástí akce byl i workshop zaměřený na tradiční výrobu svíček ze včelího vosku technikou máčení ve voskové lázni.
Jana Lacová, profesionální svíčkařka z Beskyd: “Svíčka po vytvoření, když trošku zatuhne, bude tvárná, dá se z ní točit spirála, dá se různě tvarovat, takže o to je to zábavnější. Jak jsem si všimla, tak všem se líbí ty spirály. Vosk musí být roztopený na správnou teplotu zhruba 70. 75 stupňů tak, aby na knotu svíčka dobře přibývala. Potom při každém namočení přibude zhruba o jeden centimetr šířky.”
Dvouknotovou svíci, která hoří dvěma plameny a krásně voní po medu, si návštěvníci mohli jako dárek odnést domů.
