Dobrovolníci opravují zeď bývalého hřebčína a provádějí úklidové i zkrášlovací akce okolí pivovaru.
Zdenek Strnadel, spolumajitel a organizátor campu: „Letos je to hodně namíchané, máme tady dvě holky z Mexika, pak jsou tu Italové, Španělé, Francouzi, Holanďani, Češka a Slovák. Jsou to většinou studenti, kromě ovšem 78 letého Itala Franca, který je inženýr architekt, takže ten už nemá důvod studovat. Jsou tu někteří jedinci, kteří jsou tak neuvěřitelně talentovaní, že kdyby zanechali svého vysokoškolského studia a vrhli se na kameničinu, tak se tím můžou z fleku živit."
Celý work camp trvá 14 dnů a za každých 5 dnů práce mají pracovníci 2 dny volna. Ty tráví sami nebo organizovaně po dohodě s pořadateli.
Zdenek Strnadel, spolumajitel a organizátor campu: „Kromě té samotné práce, protože nejen prací živ jest člověk, tak já se je snažím zavést k různým místním lidem, kteří mají co říct, takže jdeme za mistrem světa v práskání bičem, za Láďou Šínem, jdeme za mým kamarádem Víťou Rychlým, který tiskne na 3D tiskárně šperky a pak jdeme za dalším mám kamarádem Adamem Rybkou, který je akademický sochař.“
Klára, dobrovolnice, Praha: „Po večerech hrajeme buď nějaké karetní hry nebo si zapálíme táborák nebo jen tak odpočíváme, povídáme, hrajeme hudbu.“
Zdeněk Strnadel, spolumajitel a organizátor akce: „Dobrovolníci jsou ubytovaní v jednom rekonstruovaném bytě, který je prostorný, takže dokáže pojmout Jídlo těm dobrovolníkům hradíme my, oni si vždycky večeři vaří svoji, takže jeden večer je pizza nebo rizoto od Italů, druhý večer je španělská tortilla od Španělek, ale obědy dělá náš dedikovaný kuchař Přema.“
Přemysl Košut, spolumajitel, kuchař: „Tak s jídlem to mají tak, každý den teplý oběd každý den jim odpoledne upeču nějakou buchtu a pak většinou si večeře dělají sami. Taky chtějí, aby ochutnali jídlo od jiných národů a tak. Já dělám jak česká jídla, tak dělám mezinárodní jídla. Dneska budou zapékané špagety ve dvojí verzi, jednak pro vegetariány bez masa s tofu a druhá bude tam s nějakým párkem.“
Robert, dobrovolník, Slovensko: „Pocházím z Bratislavy, ale už v Česku žiju pár roků a chtěl jsem se stát kemp leaderem a to mě přivedlo na toto místo. Kolektiv výborný. Já jsem velmi velmi spokojený i navzdory různým věkovým rozdílům, které tu jsou. Máme tu 78 letého pána a , ale zbytek je velká většina kolem 17, 18 let, ale funguje to.“
Dafne, dobrovolnice, Itálie: „Jsem z Janova v Itálii, líbí se mi práce s cihlami a jejich kusy, cítím se skvěle.“
Nayra, dobrovolnice, Španělsko: „Je krásné dělat nové věci a naučím se hodně o stavitelství. Jsem ze Španělska, z Madridu.“
Franco, dobrovolník, Itálie: „jsem z Itálie, moc zajímavá práce. Lidé jsou krásní, všichni, co tady jsou, bez výjimky.“
Giselle, dobrovolnice, Mexiko: „Jsem z Mexika a na tomhle work campu se mi moc líbí jídlo. Je to moje první práce.“
Klára, dobrovolnice od Prahy: „Líbí se mi tady moc, seli jsme se tady jako rozmanitá skupina lidí z více než 5 zemí Evropy a dvě holky přijely až z Mexika a dva týdny tady pracujeme, jednak na téhle zdi a potom takové různé menší práce okolo pivovaru. Není to asi úplně nejjednodušší, ale vždycky dostaneme zaškolení, můžete tady vidět, že právě Kaira pracuje s kangem. Práce, které děláme, nejsou úplně nejjednodušší, technicky jsou trošku náročnější. Zdenek nám svěřuje nejrůznější nástroje, ale všichni s nadšením s nimi pracují.“
Rose, dobrovolnice: „Jmenuji se Rose a jsem z Francie.“
Zdeněk Strnadel, spolumajitel a organizátor akce: "Ten pivovar jakou má budoucnost, já doufám, že dlouhou. Ta rekonstrukce toho pivovaru jede po několik různých liniích, to znamená v létě, dokud se dá dělat venku, se snažíme udělat maximum té zdi, potom na podzim, kdy už to počasí začne být horší, tak tu práci přesouváme dovnitř. My s nadsázkou říkáme, že tady je dva miliony člověkohodin práce, takže tady je co dělat v každém ročním období."
INEX jen v letošním roce organizuje 26 work campů po celé České republice.
