Jednomu z motoristů dal nyní zapravdu Nejvyšší správní soud, ke kterému doputovala kasační stížnost namířená proti rozhodnutí správního úředníka jablunkovské radnice, jeho kolegy z krajského úřadu a také soudce Krajského soudu v Ostravě. Ti všichni tvrdili, a především trestali pokutou 1500 korun slovenského občana Rastislav S. za to, že v lednu 2022 vjel do jednoho z výmolů, ve kterém si poškodil své auto.
Řidič je přesvědčený, že rychlost a styl jízdy dostatečně přizpůsobil všem okolnostem a vzniklé škodě nemohl zabránit. Výtluky byly zalité vodou a vizuálně splývaly s vozovkou.
Nejvyšší správní soud nyní rozhodl o tom, že úřady i soud nepostupovaly správně.
“Správní orgány i krajský soud se mimo jiné nedostatečně vypořádaly s relevantní judikaturou a stanoviskem veřejného ochránce práv, z nichž plyne, že ne každý střet vozidla s překážkou na silnici je důsledkem porušení povinností řidiče. Aby se jednalo o přestupek, musí správní orgán prokázat, že řidič svou jízdu nepřizpůsobil okolnostem, jež mohl předvídat, či že se adekvátně nevěnoval řízení. Krajský soud uvedené právní názory ignoroval a nesprávně dovodil zavinění stěžovatele pouze z faktu, že došlo k dopravní nehodě,” uvedl senát Nejvyššího správního soudu.
O tom, že je obchvat permanentně děravý informovala TV Polar několikrát. Díry v jízdní stopě se tam tvoří v kteroukoli roční dobu, v zimě samozřejmě častěji. Podle silničářů je na vině chybný postup při stavbě silnice. Díry sice označují, podle soudu by to však měli dělat důkladněji.
V případě slovenského motoristy úředníci jednoduše od stolu vyřkli verdikt, podle kterého si nehodu způsobil sám svou vinou, když měl po minutí značky upozorňující na výmoly jet tak opatrně, aby do žádné díry nevjel. Neuznali argumenty motoristy, že už tak jel v úseku, kde by jinak mohl jet až 90kilometrovou rychlostí jen mezi 60-70 km/hod. Podle úřadů měl jet ještě pomaleji a opatrněji, samy však neuvedly jak.
“Ve správním řízení nebylo provedeno žádné dokazování ke zjištění toho, jakou rychlostí stěžovatel v daném úseku jel, ani na jakou vzdálenost před sebou mohl vidět, resp. jak daleko dopadalo světlo ze světlometů (s ohledem na to, že v době spáchání přestupku již byla tma). Správní orgány založily svá rozhodnutí shodně na tom, že stěžovatel nejel takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou měl rozhled,” dodal NSS.
Kvůli své špatné práci teď musí krajský úřad zaplatit náklady na řízení a řidičovu obhajobu. Případem se navíc musí zabývat znovu a provést důkladnější dokazování, pokud by chtěl řidiče opětovně uznat vinným.
