Děti ve věku do čtyř let, které z nejrůznějších důvodů nemohou vyrůstat ve svých rodinách, se už neumisťují do ústavů, ale pečují o ně pěstouni. V prvních měsících to jsou pěstouni na přechodnou dobu, než se dětem podaří zajistit náhradní rodinu.
Lenka Sedlaříková, MSK, náhradní rodinná péče: „Pěstounství na přechodnou dobu je specifická forma náhradní rodinné péče a je specifická v tom, že pěstouni na přechodnou dobu o dítě pečují pouze po nezbytně nutnou dobu, která by měla být podle zákona maximálně jeden rok. V letošním roce zaznamenáváme zvýšený zájem o pěstounství na přechodnou dobu. Je to způsobeno i mediální propagací náhradního rodičovství a také se do toho může odrážet skutečnost, že v současné době nemůžeme umisťovat do ústavního zařízení děti mladší čtyř let a do budoucna nás čeká zvýšení této věkové hranice až na sedm let.“
Pobyt v Čeladné byl pro pěstouny především vzdělávací. Díky zajištěnému hlídání dětí však mohli také relaxovat.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Každým rokem pro naše pěstouny na přechodnou dobu pořádá Moravskoslezský kraj takové setkání, ať je to formální či neformální, kde ty pěstouny vlastně školíme, připravujeme je na to, co je čeká. Ale samozřejmě snažíme se i ty, kteří třeba děti mají již poněkolikáté, rekordmanka je tady, už přijala po šestnácté dítě do své rodiny, (...) dáma se svým manželem. Tak chci tím říct, že Moravskoslezský kraj se snaží, abychom ty lidičky nehodili do vody a neučili je plavat, a naopak je na to připravili. A i v tom samotném průběhu, když vyjdou nějaké věci, se kterými si člověk neví rady, tak jim samozřejmě pomáháme.“
Moravskoslezský kraj oceňuje, že se k pěstounství hlásí poměrně dost zájemců. Jedná se přitom o velmi náročnou službu.
Jednou z pěstounek je Gabriela Jiříčková, která se s manželem stará už o své osmnácté dítě v pořadí.
Gabriela Jiříčková, pěstounka: „My jsme se k pěstounství dostali v roce 2014. Naši známí to dělali a my jsme to trošku odpozorovali. V tu dobu nám dospěly naše děti, které už studovaly. My jsme se rozhodli, že si taky podáme žádost o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Bylo to v roce 2015. Byli jsme schváleni. V letošním roce začínáme dvanáctý rok a v péči máme osmnácté dítě. Poskytujeme péči dětem se specifickými potřebami. To znamená, že jsou to děti, které jsou postižené, různě vážně nemocné. A práce mě baví čím dál tím víc. Dělám to společně s manželem. A myslím si, že přestože je to práce velice, velice náročná, tak má smysl. A dokážeme se díky podpoře, která je nám poskytovaná od státu, organizací, tak se dokážeme opřít tak, abychom to mohli dělat dále. Není to opravdu jednoduché, ale dá se to všechno zvládnout.“
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: „V Moravskoslezském kraji v současné době bohužel je víc jak tisíc dětí, které nemají svoji biologickou rodinu. Těch 800 máme nějakým způsobem sanováno, jak v ústavní výchově, tak v té formální péči. A pěstouni na přechodnou dobu, a to velmi kvituji, se nám neustále hlásí. V současné chvíli máme 157 žadatelů. A v tom je ten kraj skvělý, že ano, těch dětí, které nemají svoji rodinu, je mnoho, ale těch otevřených dveří máme taky spoustu.“
Lenka Sedlaříková, MSK, náhradní rodinná péče: „Tím, že se jedná o krizovou pomoc dítěti, tak na žadatele jsou kladeny vyšší nároky než na dlouhodobé pěstouny, hlavně v tom smyslu, že odborná příprava je v rozsahu 72 hodin oproti 48 hodinám u dlouhodobých pěstounů a také z pozice krajského úřadu posuzujeme kompetence v souvislosti s náročností pěstounské péče na přechodnou dobu.“
Pěstouni oceňují, že jim pobyt v Beskydech přinese nejen nové informace, ale také možnost setkat se s dalšími pěstouny.
Gabriela Jiříčková, pěstounka: „My už jsme tady na několikátém pobytu. A moc si toho vážím, protože se tady setkám za prvé s kolegy, které jsem dlouho neviděla, nebo jsme se už neviděli několik let. Pak si velice vážím, že tady je ten prostor i pro ty děti. Víte, že tady mají svůj program, že dovolují, aby tady s námi mohla být pečující osoba, které je to vlastně uhrazeno, a my se můžeme s manželem tady tomu věnovat. A vzdělávání, která tady jsou, jsou pro mě naplňující. A vždycky si z toho něco odvezu. Nehledě na to, že tady je krásné prostředí, nádherné, takže za to jsem moc ráda. Děkuji za to. Děkuji za to.“