Vajíčka, zajíčci, kluci s pomlázkou. To všechno lze vyřezat ručně takzvanou lupínkovou pilkou. Pan Hutěčka, který přijel na frýdecký jarmark ze zlínského kraje, dělá dřevěné dekorace už od dětství.
Pavel Hutěčka, výrobce dřevěné velikonoční dekorace: "Dřevo je od srdce. A když do toho dáváme ten svůj kumšt a to svoje umění, tak to tu domácnost prohřeje."
Do tradičních proutěných košů dávaly v minulosti ženy vajíčka, pro která si na Velikonoce chodili koledníci.
Petr Rataj, výrobce košíků: "Tradičně se to vyrábělo z vrby. Dnes už jsou lepší materiály. Třeba bambus, který když se namočí, lépe se s ním pracuje. Je to jako dekorace do domácností."
Vajíčka drátkovaná, malovaná, nebo voskovaná, paličkované krajky, předměty z rukou uměleckého kováře a desítky různých tatarů. Nic z toho na velikonočním jarmarku na frýdeckém zámku nechybělo.
Miloš Kuliha, pořadatel jarmarku: "Snažíme se jim dát tradici. Aby nezapomněli, že Velikonoce nejsou pouze o objíždění hypermarketů, ale že si mohou přijít tady na jarmark. Zaprvé se podívat, jak se ty lidové, velikonoční předměty vyrábí. Mohou si při té příležitosti i něco koupit. Ale jsou to věci, které je na Velikonoce určitě potěší, protože ty v hypermarketu, nebo v normálních obchodech nekoupí."
Na zámku nechyběly ani řehtačky, které v minulosti nosil snad každý koledník. Říká se, že hoši dělali kravál, aby vyhnali špatné síly z domovů. A jaké tradice lidé dodržují dnes?
Anketa, návštěvníci jarmarku: 1. "Snažíme se s dětmi chodit každý rok na velikonoční pomlázky, hrajeme při tom, zpíváme. Děti si dělají velikonoční vajíčka. Pomlázky si pleteme sami." 2. "Na Velikonoce? U nás na vesnici chodili kluci, barvili jsme vajíčka a dům trochu vyzdobili nějakými větvičkami." 3. "U nás běží normálně pomlázka. Jsou to svátky jara, takže je to úžasné."
Během celého dne se na velikonočním jarmarku vystřídaly tisícovky lidí.
