Na hukvaldském hradě mohli návštěvníci mimo jiné zahlédnout obecního skřeta či upíra, hukvaldský zahradník je občas vídáván prý také na zdejších loukách. Zahradník, obyvatel Hukvald: „V sedmnáctém století jsem byl zabit. Nikdy moji práci neocenili, tak jsem se vrátil a všem se jim pomstil." Upír, obyvatel Hukvald: „Mě pohřbili do hradní zdi hlavou dolů. Chodím v noci a saju lidem krev."
Mezi třetí a čtvrtou hradní bránou býval hřbitov, na něm jsou pohřbeni zdejší poddaní. Miroslav Holiš, kastelán hukvaldského hradu: „V dobách třicetileté války hrad obléhali Dánové a Švédové. Během tohoto obléhání, když na hradě nějaký poddaný zemřel, musel se někam pohřbít."
A právě v okolí hřbitova, kde je asi 150 koster, se pohyboval mnich bez tváře. Ten měl mít za života pletky se ženou a za to skončil v kněžském vězení. Mnich bez tváře, obyvatel Hukvald: „První noc ve vězení jsem přišel o svou tvář, protože se ulomil kámen." Miroslav Holiš, kastelán hukvaldského hradu: „Kámen mu rozdrtil tvář. Mnich tam zahynul a jeho duch bloudí po hradě."
Strašidla se takto veřejnosti a obyvatelům Hukvald ukazují jen jednou ročně. Většina těchto lidí má jasno v tom, co hradní zdi skrývají. Anketa, návštěvníci hradu Hukvaldy: 1. „Za zdmi hradu byl Kat." 2. „Ve věži je zazděný pekař." 3. „Viděli jsme Bílou paní."
Na hradě a v jeho okolí je prý asi třicítka takovýchto strašidelných bytostí.
