Psal se rok 1970, kdy skupinka nadšených filmařů přišla s nápadem, založit Beskydského ještěra. Na jeho úplném počátku stál i 83letý Kareal Hlosta.
Karel Hlosta - spoluzakladatel Beskydského ještěra: "Úplně první tématika byla tzv. Bezručovská. Chtěli jsme, aby se objevily filmy, které mají nějaký vztah jednak k Petru Bezručovi, ale i k našemu regionu."
Kromě místních autorů začali pořadatelé přijímat i zahraniční snímky. Beskydský ještěr se stal mezinárodním festivalem amatérské tvorby.
Karel Hlosta - spoluzakladatel Beskydského ještěra: "Dokonce se nám sem sjíždějí z Německa, nebo ze Slovenska."
Jednu dobu byl ale Beskydský ještěr, kvůli rožnovskému festivalu, ob rok. Poslední dobou už je každoročně.
Anketa - filmaři: "To byl etnofilm Rožnov p. R. a oni už skončili. Zkusili to obnovit, nedávno, asi 5 - 6 let zpátky, a zase skončili." "Jestli budou v řadách amatérů takoví, kteří ho postavili na nohy před třiceti lety, mnozí z nich tady ještě jsou, a autoři, kteří to budou obesílat svými pracemi, tak musí přežít." "Možná by mohl být trochu jiný, aby to bylo více i pro ty mladé."
Jan Krulikovský - loutkař, herec, režisér: "Je spousta akcí, které vzplanou a za rok, za dva zmizí. Ještěr už se drží dost dlouho."
Amatérští filmaři každoročně soutěží v několika kategoriích. Dokument a reportáž, animace a experiment, nebo hraný film. Letošní ročník byl výjimečný hlavně počtem přihlášených snímků.
Zdeněk Zícha - filmař, spoluorganizátor festivalu: "Ze 60 možných filmů jsme přijali 49. Nedá se říct, že ty vyřazené filmy byly špatné, ale byly prostě horší než ty, které prošly výběrovým řízením."
Nejvíce přihlášených snímků je už tradičně v kategorii dokument a reportáž. Letos byli na prvním místě hned dva filmaři. Brněnský autor Petr Baran a Frýdecko-Místecký Eduard Mocek. Cenu poroty získal Karel Kubišta s Osmou barvou duhy. Cena Statutárního města Frýdku-Místku putuje každoročně do rukou lokálního autora. Tím byl na 30. Beskydském ještěrovi Bohuslav Cihla se snímkem Zpověď filmaře.
